|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Edice Věda kolem nás
Aktuality
Magion, jeho předchůdci a následovníci
15.8.2018
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr. (Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry)
V roce 2018 je tomu již 40 let od chvíle, kdy na oběžné dráze začal pracovat legendární Magion, první československá umělá družice Země. Následovaly čtyři další československé a posléze české družice této řady. Všechny byly navrženy, postaveny a až do roku 2002 řízeny pracovníky ionosférického oddělení Geofyzikálního ústavu, jež během té doby přešlo do Ústavu fyziky atmosféry. Brožura popisuje cestu, která od padesátých let minulého století vedla k těmto robotickým průzkumníkům blízkého vesmíru a též spletitou historii jejich vzniku. Ukazuje plynulý vývoj této významné části našeho kosmického výzkumu, který v současné době míří k novým vědeckým přístrojům připravovaným na oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry, určeným pro mezinárodní projekty družicového výzkumu okolí Země a pro meziplanetární sondy ke Slunci, k Marsu a k Jupiteru.
Scintillators around us
13.6.2018
Ing. Vítězslav Jarý, Ph.D., Ing. Jan Pejchal, Ph.D. (Fyzikální ústav)
In recent years, number of industrial, medical, safety and scientific applications, in which invisible ionizing radiation (e.g. gamma-rays, X-rays) has to be detected, have been developing rapidly. This booklet deals with the description of scintillation materials that are suitable for this purpose. Scintillation materials convert the energy of high-energy ionizing radiation into ultraviolet (UV) or visible photons, which can then be converted into an electrical signal by conventional photodetectors and further processed. Among the best known scintillation applications are computed tomography (CT), positron emission tomography (PET), LHC particle accelerator detectors in European Center for Nuclear Research (CERN), or modern monitoring unmanned drones used around Fukushima nuclear power plant in Japan.