Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

Jan Patočka

12.9.2017

PhDr. Jan Vít (Archiv Jana Patočky, Filosofický ústav)
 
Forty years ago, when Jan Patočka was spokesperson for Charter 77, on the day he died the loyal students of his university lectures and unofficial home seminars removed the philosopher’s writings from his apartment to ensure they would not fall irrevocably into the hands of the secret police. That day the Jan Patočka Archive symbolically came into existence. In subsequent years, the secret legacy was gradually transcribed, the frequently almost illegible author’s sketches deciphered, classified, organised into sets and gradually published in samizdat, in twenty-seven thematic volumes. The whole archival corpus, concentrated into the years 1977–1989, with accompanying editorial and academic activities, became the basis of today’s Jan Patočka Archive, deposited in the Institute of Philosophy of the Czechoslovak Academy of Sciences on 1 January 1990 and operating up until the present day.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Jan Patočka

8.8.2017

 
PhDr. Jan Vít (Archiv Jana Patočky, Filosofický ústav)

Před čtyřiceti lety, v den úmrtí Jana Patočky (1907–1977), v té době mluvčího Charty 77, odvezli nejvěrnější posluchači jeho přednášek a neoficiálních bytových seminářů z filosofova bytu veškerou písemnou pozůstalost, aby snad nepadla nenávratně do rukou Státní bezpečnosti. Toho dne symbolicky vznikl Archiv Jana Patočky. Ukrytá pozůstalost byla v následujících letech postupně přepisována, uspořádávána a samizdatově vydávána. Celý archivní korpus, soustředěný v letech 1977–1989, spolu s doprovodnými edičními a badatelskými aktivitami, se stal základem dnešního Archivu Jana Patočky, založeného při Filosofickém ústavu ČSAV 1. ledna 1990 a působícího v rámci Akademie věd České republiky do dnešních dnů.
Text brožury je předběžným výstupem z probíhající badatelské aktivity Archivu Jana Patočky, z jeho biografického, archivního, bibliografického a komparatistického výzkumu v rámci Strategie AV21.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Oleg Alexandrovič Lavrentěv

27.2.2017

 

Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky plazmatu)

 

„Pokud by se takový člověk, podobný Lavrentěvovi objevil v Americe, tak by dnes Hollywood zaplavil svět filmy o svém geniálním občanu,“ napsal o něm Alexandr Kuzněcov v roce 2010.
Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor státem podporovaného projektu Magnetického termojaderného reaktoru v Sovětském svazu se ve své kariéře setkal s nechvalně proslulým Lavrentijem Pavlovičem Berijou, vedoucím Zvláštní komise řídící výzkum atomové energie v Sovětském svazu, s Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem, otcem sovětské vodíkové bomby a nositelem Nobelovy ceny za disidentství a Roaldem Zinnurovičem Sagdějevem, ředitelem Ústavu kosmických výzkumů, profesorem fyziky na Univerzitě v Marylandu a spoluautorem neoklasické teorie přenosu energie ve vysokoteplotním plazmatu. Publikace popisuje významného vědce, který stál u zrodu nejúspěšnějšího fúzního zařízení, tokamaku.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


František Dvorník

17.5.2016

 

PhDr. Vladimír Vavřínek, CSc., Dr.h.c. (Slovanský ústav)

 

Msgre Prof. ThDr. František Dvorník (14. 8. 1893–4. 11. 1975) je obecně uznáván jako jeden z předních byzantologů 20. století na světové úrovni; v dějinách české byzantologie byl pak beze sporu největší a nejvýznamnější osobností vůbec. Díky svému zahraničnímu působení je dnes znám spíš ve světě než v České republice, přestože patřil k zakladatelům Slovanského ústavu a do povědomí se vedle významných vědeckých prací zapsal i svým veřejným působením.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Nikolaj Lvovič Okuněv

20.1.2016

 

PhDr. Julie Jančárková, Ph.D. (Slovanský ústav)

 
Nikolaj Lvovič Okuněv patří k velmi významným, a přesto málo známým historikům umění. Zaujímá významné místo zejména v oborech staroruského a středověkého srbského umění v Rusku a ve státech bývalé Jugoslávie. Věnoval se výzkumu a záchraně arménských a srbských památek. V Čechách je jeho jméno známé prakticky jen úzkému okruhu odborníků, ačkoliv zde šestnáct let působil a přednášel a závěry jeho výzkumu hrály ve vývoji dějin umění významnou roli.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Jaroslav Šterzl a Ctirad John

7.9.2015

 

RNDr. Martin Bilej, DrSc., a kol. (Mikrobiologický ústav)

 

Dnes nesmírně důležitý a stále se rozvíjející obor imunologie původně vznikl z poznatků lékařské mikrobiologie, nicméně brzy se osamostatnil. Jedním z těch, kteří stáli u zrodu moderní, světové a hlavně československé imunologie, byl Jaroslav Šterzl, jehož nedožité 90. narozeniny si v roce 2015 připomínáme.
V témže roce slaví své 95. narozeniny další významná osobnost tohoto oboru – Ctirad John, Rytíř stavu lékařského, který se mimo jiné zasloužil o vznik a rozvoj imunologie na 1. lékařské fakultě UK.
Těmto dvěma osobnostem české i světové imunologie jsou věnovány vzpomínky a postřehy jejich nejbližších spolupracovníků.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Zdeněk V. Špinar

7.9.2015

 

Prof. RNDr. Zbyněk Roček, DrSc. (Geologický ústav)

 

Zdeněk V. Špinar byl významným českým paleontologem působícím v druhém polovině minulého století na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Proslavil se především jako specialista na fosilní obojživelníky, zejména žáby, čímž navázal na tradici, kterou v druhé polovině 19. století založil Antonín Frič. Jako vysokoškolský učitel však také vychoval několik generací paleontologů se zaměřením nejen na obratlovce, ale i bezobratlé. Sepsal několik objemných vysokoškolských učebnic, které shrnovaly informace ze světové odborné literatury té doby a jejich faktografická část slouží jako významný zdroj informací dodnes. Vedle toho však napsal i řadu knih populárně vědeckého zaměření, v čemž následoval svého předchůdce na univerzitě profesora Josefa Augustu. Tyto knihy byly cenné hlavně původními rekonstrukcemi vymřelých živočichů, namalovanými pod jeho vedením akademickým malířem Zdeňkem Burianem. Od dob Antonína Friče se tak česká paleontologie po dlouhé době dostala do povědomí široké veřejnosti i daleko v zahraničí.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Jan Amos Komenský

15.6.2015

PhDr. Martin Steiner (Filosofický ústav)
 
Nabídka k seznámení s panem Janem Amosem Komenským
Je vůbec možno se poznat s historickou osobností? Přímo jistěže ne. Nepřímo to do značné míry lze, navíc historická osobnost už nemá možnost nám aktivně bránit, pokud se snažíme proniknout do jejího vnitřního světa a soukromí.
Kým tedy byl pan Komenský?
Jeho veřejný život obvykle známe z dějepisu a z čítanky, o tom soukromém víme většinou jen to, že měl několik manželek (postupně celkem tři). Ale kdo dnes ví, jak vlastně nahlížel na lidský život, na lidské snažení, co chtěl sám v životě dokázat, jaké měl osobní ambice? Jak vycházel se svým okolím? Kdo si dnes představí, že by ho vlastně mohl pokládat za svého staršího kolegu? Nebyli by to jen evangeličtí kazatelé nebo učitelé jazyků, nýbrž také např. představitelé oborů tak „moderních“, jako je např. politologie nebo sociologie.
K odpovědím na takové otázky dospíváme s různou obtížností. Hledat je můžeme v jeho dochovaném literárním odkazu, v jeho korespondenci, nakolik se nám dochovala, příp. ve svědectvích jeho současníků. Nebudou to vždy odpovědi vyčerpávající. I tak nicméně lze dospět k dosti plastickému obrazu osobnosti „národního velikána“ Komenského.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Josef Macůrek

2.3.2015

doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc., HÚ AV ČR, Brno

Český historik Josef Macůrek, žák Jaroslava Bidla a profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, se zabýval raně novověkými dějinami střední a východní Evropy, především dějinami Polska, Maďarska a Rumunska. Vedle historie se věnoval studiu jazyků, což mu umožnilo práci s původními prameny a zevrubné zkoumání vztahů mezi jednotlivými národy. Po převratu v roce 1948 se setkával s řadou obtíží, ale největší problémy nastaly po srpnu 1968, kdy byl odvolán z čela Ústavu dějin východní Evropy ČSAV.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 

 


Bedřich Hrozný

22.1.2015

PhDr. Jiří Prosecký, CSc. (OÚ)

Bedřich Hrozný, jeden z našich nejvýznamnějších orientalistů, se proslavil rozluštěním chetitštiny, ale byl také zakladatelem celého oboru chetitologie, který je dnes zastoupen na mnoha univerzitách Evropy i Ameriky a od jehož vzniku uplyne v roce 2015 právě sto let. Byl archeologem, podílel se na založení Orientálního ústavu, byl prvním hlavním redaktorem jeho vědeckého časopisu Archiv orientální a jeho úctyhodná bibliografie zahrnuje okolo tří set padesáti položek. Byl také schopným organizátorem a manažerem vědy, děkanem FF a rektorem UK.

Publikace ke stažení zde (PDF)