Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

Výzkum jihokarpatských nářečí ve Slovanském ústavu AV ČR

27.1.2017

Mgr. Michal Vašíček, Ph.D., Mgr. Růžena Šišková (Slovanský ústav)

Termín jihokarpatská nářečí označuje východoslovanské dialekty na území dnešní zakarpatské oblasti na Ukrajině a na severovýchodě Slovenska. Hovoří jimi etnikum karpatských Rusínů, jehož příslušníci se obvykle považují za součást ukrajinského národa nebo za samostatný národ. Výzkum jihokarpatských nářečí má v českých akademických pracovištích dlouholetou tradici, sahající do dob první Československé republiky, jejíž součástí byla i domovina karpatských Rusínů – Podkarpatská Rus. O poznání jihokarpatských nářečí se zasloužil především I. Paňkevyč, který popsal jejich fonetiku a morfologii, po celý život také sbíral materiály pro nářeční slovník. Po druhé světové válce se výzkum zaměřoval na jihokarpatská nářečí východního Slovenska, kam byly v letech 1957–1967 organizovány pravidelné dialektologické expedice vedené O. Leškou a A. Kurimským. Materiály těchto expedic a materiály I. Paňkevyče jsou uchovávány a zpracovávány ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i., kde v současné době vzniká elektronická lexikální databáze jihokarpatských nářečí. V roce 2011 byl zahájen nový terénní výzkum na území Slovenska a Ukrajiny, jehož cílem je sběr současného nářečního materiálu. Z lingvistického hlediska budí jihokarpatské dialekty mimořádný zájem jednak pro své archaické rysy, jednak pro intenzivní kontakt se západoslovanskými jazyky a dalšími jazyky karpatského areálu.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Jak se jmenuje naše vlast

2.11.2016

 

PhDr. Libuše Čižmárová, CSc. (Ústav pro jazyk český)

 

Jak se jmenuje naše vlast? Zdánlivě jednoduchá otázka. Ti, kdo aspoň v posledním roce sledovali tisk a ostatní média, však vědí, že to tak úplně jednoduchá otázka není. Brožura se pokouší o malý rozbor stavu a jeho historických kořenů. Ačkoliv každé jméno, tedy i jméno státu, je primárně lingvistická záležitost, v tomto případě už dávno s lingvistikou nevystačíme. K názvu země se vyjadřují politici, spisovatelé, novináři a mnozí další.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 

 


Slovník nářečí českého jazyka

9.6.2016

 

PhDr. Martina Ireinová, Ph.D., PhDr. Hana Konečná (Ústav pro jazyk český, Brno)

Asi nikoho nepřekvapí, že v českých nářečích brumbál není ředitel Školy čar a kouzel v Bradavicích a baroš není slavný fotbalista. Ale víte, že bába v našich nářečích není jen stará žena, že borec nemá nic společného s přeborníkem a že cimbuří není ozubené zakončení hradeb? Víte, co dělá ten, kdo chodí voprašovat betlém? A jak vypadá člověk, který by se mohl schovat za bidlo a břicho má jako obrácený lavór, nebo ten, kdo je boubelatý jako hrábě? To a mnoho dalšího se dozvíte ve Slovníku nářečí českého jazyka, jehož první část (hesla začínající písmeny A–C) je zpřístupněna na internetové adrese http://sncj.ujc.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


O popularizaci vědy

13.4.2016

RNDr. Václav Cílek, CSc. (Geologický ústav)
Popularizace bývala v zásadě chápána jako situace, kde vědec sděloval, k čemu došel. Dnešní situace je mnohem složitější a tím i zajímavější, éra, kdy získávání vědeckých poznatků bylo automaticky považováno za něco dobrého a nezpochybnitelného, skončila. Dnes se lidé ptají, co výsledky znamenají, a protože hodnocení významu je možné jenom na základě nějakého žebříčku hodnot, tak se věda posouvá z objektivity číselných údajů k subjektivitě názorů, co tato čísla znamenají. V podstatě se tak ocitá ve společenském, mimovědeckém prostoru. Zároveň s tím se mění i prostředky popularizace a vedle knih a článků se stále více využívají internetové stránky, krátká videa či nahrávky přednášek. Stále však platí, že popularizace spočívá v převedení složitého vědeckého jazyka do obecně srozumitelné formy a o zasazení specializované znalosti do širšího propojeného kontextu. Jejím cílem je informovat o tom, co se v daném oboru děje, rozšiřovat prostor obecné vzdělanosti a celkově vytvářet informovanou, kritickou a poznáním bohatou společnost.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Nářečí dříve a nyní: Český jazykový atlas

10.11.2015

Martina Ireinová, Hana Konečná (Ústav pro jazyk český)
Víte, co znamenají např. slova ogar, kret, lelík, kotrna, merfán, blížňata, šmigrust, stokráska?
Brožura z dialektologického oddělení ÚJČ v Brně přináší stručné informace o rozsáhlém výzkumu českých, moravských a slezských nářečí, která v dnešní době nenávratně mizí přímo před očima. Podrobně jsou poznatky z tohoto bádání shrnuty v šestisvazkovém Českém jazykovém atlase. Materiál pro Atlas byl shromážděn v šedesátých až sedmdesátých letech 20. století v 420 venkovských lokalitách a 57 městech během výzkumu, jehož se zúčastnilo téměř 5400 nářečních mluvčích.
Na mimořádnou hodnotu Českého jazykového atlasu ukazuje i skutečnost, že mu v roce 2008 byla v soutěži Slovník roku udělena Cena poroty za výkladový slovník.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Zvířata a paragrafy

12.8.2015

JUDr. Hana Müllerová, Ph.D. (Ústav státu a práva)
Publikace Zvířata a paragrafy popisuje, jakou pozici zaujímají zvířata nyní, na rozdíl od minulosti, v právním řádu. Právo reaguje na nové poznatky přírodních věd, podle nichž jsou zvířata podobně jako lidé schopni cítit bolest a stres, a systémem právních norem zajišťuje jejich ochranu, především před týráním a nesprávným zacházením, a stanovuje takové podmínky chovu zvířat, aby byla zajištěna jejich pohoda (tzv. welfare). Prezentován je rovněž nový přístup k právnímu statusu zvířat, která již nejsou „pouhými“ věcmi v právním smyslu. Ve druhé části jsou v kostce představeny základní zásady a pravidla platné české právní úpravy ochrany zvířat, zakotvené především v zákoně na ochranu zvířat proti týrání z r. 1992. Pozornost je věnována pravidlům chovu zvířat hospodářských, zájmových i pokusných, stejně jako právní úpravě postupu v případě ztracených a toulavých zvířat a právní regulaci útulků.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Jak se mluví mezi živly

29.7.2015

PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA (Ústav pro jazyk český)

Není živel jako živel. Ale každý z nich může být svým způsobem nebezpečný. Jaká je současná mluva živlů, jimž se eufemisticky říká „lidé na okraji společnosti“?
Vězňové, kriminálníci, muklové, štráfové a basmani – zkrátka ti, co kroutí basu, bešelí za katrem, sedí v lochu, v krimu, v chládku, v báni či v lapáku, protože vyfásli nášup, baťoh, ranec, flastr, paletu, pálku, palbu, raketu, nálož neboli trest – se dorozumívají argotem, tedy mluvou podsvětí (galerky), která je jiným nesrozumitelná. Stejně jako všechny druhy slangů a hantýrek také argot vzniká jako projev spojený s určitým (většinou výlučným) prostředím nebo s lidskou činností – nezřídka právě proto, aby se zamezilo obecnější srozumitelnosti.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Jazyková poradna

9.2.2015

PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D. (ÚJČ)
K významným činnostem Ústavu pro jazyk český AV ČR patří již od jeho vzniku také jazykové poradenství, vzdělávání, výchova a praktická péče o jazykovou kulturu. Jazyková poradna, jejíž provoz zajišťuje oddělení jazykové kultury, je jediným bohemistickým pracovištěm v ČR, které poskytuje soustavné jazykové poradenství a jazykové expertizy nejrůznějším uživatelům českého jazyka (polovinu tazatelů jazykové poradny tvoří profesionální jazykoví uživatelé, např. učitelé, redaktoři, korektoři,…).
Připojením ÚJČ k internetu v roce 1998 se poradenská činnost obohatila o další formu zodpovídání dotazů, která s sebou přinesla radikální nárůst počtu tazatelů. Proto vznikla internetová příručka českého jazyka. Vytvoření anglické verze rozhraní pak umožnilo lepší orientaci v příručce i těm tazatelům, kteří nemluví česky, ale potřebují informace o češtině (např. zahraničním studentům).

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Nové počasí

12.12.2014

RNDr. Václav Cílek, CSc.
Nebýt skleníkového jevu, nejspíš bychom vůbec nežili nebo se tísnili kolem rovníku a bojovali o prostor. Byli bychom chlupatí a špatně vychovaní. Zasahovat do něj však může být nebezpečné, protože i takřka nepostřehnutelné zvýšení teploty o 0,5 °C změní organizaci větrů a přísun vody, což může vést v některých oblastech k extrémním suchům a v jiných k záplavám. Na pochod za vláhou a lepšími životními podmínkami by se tak mohlo vydat kolem půl miliardy lidí. Jak bude vypadat nové počasí, na které bychom se měli připravit?

 

 

 


Výzkum pro zdraví

27.2.2014

Ing. Bažant Petr CSc. MBA (Ústav experimentální medicíny)

Ilustrační foto