Víte, co znamenají např. slova ogar, kret, lelík, kotrna, merfán, blížňata, šmigrust, stokráska?
Brožura z dialektologického oddělení ÚJČ v Brně přináší stručné informace o rozsáhlém výzkumu českých, moravských a slezských nářečí, která v dnešní době nenávratně mizí přímo před očima. Podrobně jsou poznatky z tohoto bádání shrnuty v šestisvazkovém Českém jazykovém atlase. Materiál pro Atlas byl shromážděn v šedesátých až sedmdesátých letech 20. století v 420 venkovských lokalitách a 57 městech během výzkumu, jehož se zúčastnilo téměř 5400 nářečních mluvčích.
Na mimořádnou hodnotu Českého jazykového atlasu ukazuje i skutečnost, že mu v roce 2008 byla v soutěži Slovník roku udělena Cena poroty za výkladový slovník.

Publikace Zvířata a paragrafy popisuje, jakou pozici zaujímají zvířata nyní, na rozdíl od minulosti, v právním řádu. Právo reaguje na nové poznatky přírodních věd, podle nichž jsou zvířata podobně jako lidé schopni cítit bolest a stres, a systémem právních norem zajišťuje jejich ochranu, především před týráním a nesprávným zacházením, a stanovuje takové podmínky chovu zvířat, aby byla zajištěna jejich pohoda (tzv. welfare). Prezentován je rovněž nový přístup k právnímu statusu zvířat, která již nejsou „pouhými“ věcmi v právním smyslu. Ve druhé části jsou v kostce představeny základní zásady a pravidla platné české právní úpravy ochrany zvířat, zakotvené především v zákoně na ochranu zvířat proti týrání z r. 1992. Pozornost je věnována pravidlům chovu zvířat hospodářských, zájmových i pokusných, stejně jako právní úpravě postupu v případě ztracených a toulavých zvířat a právní regulaci útulků.

Není živel jako živel. Ale každý z nich může být svým způsobem nebezpečný. Jaká je současná mluva živlů, jimž se eufemisticky říká „lidé na okraji společnosti“?
Vězňové, kriminálníci, muklové, štráfové a basmani – zkrátka ti, co kroutí basu, bešelí za katrem, sedí v lochu, v krimu, v chládku, v báni či v lapáku, protože vyfásli nášup, baťoh, ranec, flastr, paletu, pálku, palbu, raketu, nálož neboli trest – se dorozumívají argotem, tedy mluvou podsvětí (galerky), která je jiným nesrozumitelná. Stejně jako všechny druhy slangů a hantýrek také argot vzniká jako projev spojený s určitým (většinou výlučným) prostředím nebo s lidskou činností – nezřídka právě proto, aby se zamezilo obecnější srozumitelnosti.

K významným činnostem Ústavu pro jazyk český AV ČR patří již od jeho vzniku také jazykové poradenství, vzdělávání, výchova a praktická péče o jazykovou kulturu. Jazyková poradna, jejíž provoz zajišťuje oddělení jazykové kultury, je jediným bohemistickým pracovištěm v ČR, které poskytuje soustavné jazykové poradenství a jazykové expertizy nejrůznějším uživatelům českého jazyka (polovinu tazatelů jazykové poradny tvoří profesionální jazykoví uživatelé, např. učitelé, redaktoři, korektoři,…).
Připojením ÚJČ k internetu v roce 1998 se poradenská činnost obohatila o další formu zodpovídání dotazů, která s sebou přinesla radikální nárůst počtu tazatelů. Proto vznikla internetová příručka českého jazyka. Vytvoření anglické verze rozhraní pak umožnilo lepší orientaci v příručce i těm tazatelům, kteří nemluví česky, ale potřebují informace o češtině (např. zahraničním studentům).

RNDr. Václav Cílek, CSc.
Nebýt skleníkového jevu, nejspíš bychom vůbec nežili nebo se tísnili kolem rovníku a bojovali o prostor. Byli bychom chlupatí a špatně vychovaní. Zasahovat do něj však může být nebezpečné, protože i takřka nepostřehnutelné zvýšení teploty o 0,5 °C změní organizaci větrů a přísun vody, což může vést v některých oblastech k extrémním suchům a v jiných k záplavám. Na pochod za vláhou a lepšími životními podmínkami by se tak mohlo vydat kolem půl miliardy lidí. Jak bude vypadat nové počasí, na které bychom se měli připravit?