Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

Pětasedmdesát let OSN

22.7.2021

Jindřich Dejmek (Historický ústav)

 

Nedávné pětasedmdesáté výročí ratifikace Charty OSN (24. října 2020) a zahájení prvního Valného shromáždění v Londýně (leden 2021) zůstalo širší veřejností takřka opomenuto. K tomuto „přehlédnutí“ jistě významně přispěly celkové důsledky pandemie covid-19, s jejichž globálním rozměrem se přitom může většina států tzv. Jihu podstatně snáze potýkat právě díky pomoci jedné z „dceřiných organizací“ OSN, Světové zdravotnické organizace WHO.

Zahraničněpolitickou bezpečnost menších evropských zemí dnes zajišťuje jejich transatlantické spojenectví, jež jim poskytuje jistě efektivnější záruky nežli abstraktní kolektivně bezpečnostní principy Charty. Svůj význam má nepochybně i skutečnost, že část orgánů OSN je – již díky jejich početní síle – ovládána zeměmi tzv. globálního Jihu, jež se často vymezují vůči tzv. Západu, k němuž se Česká republika hlásí. Tato skutečnost by však neměla zastiňovat fakt, že i vyspělé demokracie jsou součástí světového společenství, jehož majoritu – a tedy i majoritu světové populace – tvoří právě rozvojové země, jejichž stav a vývoj bude – v budoucnu nepochybně ještě více než dnes – ovlivňovat i naše životy.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Právě vyšlo

7.4.2021

Václav Cílek (Geologický ústav)

Díky svým výzkumům se Geologický ústav AV ČR, v. v. i., začlenil do evropského proudu podobných institucí. Cílem výzkumu už není jenom poznání minulých procesů vývoje geosféry a biosféry, ale i jejich využití k tomu, abychom pochopili geologické a paleobiologické trendy směřující do současnosti, či dokonce do budoucnosti. Jinými slovy již nás nezajímá jenom odkud přicházíme, ale také kam jdeme.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Tokamak COMPASS

4.2.2020

S. Entler, R. Pánek, M. Hron, V. Weinzettl, A. Havránek (Ústav fyziky plazmatu)

V roce 2019 uběhlo deset let od zahájení vědeckého využívání tokamaku COMPASS pro výzkum termojaderné fúze. Pokročilá geometrie plazmatu a schopnost dosažení H-módu s vysokým udržením energie umožnily široké využití tokamaku ve výzkumu fyziky termojaderného plazmatu. K hlavním cílům výzkumu patřilo studium procesů v okrajovém plazmatu, tepelných toků v plazmatu, studium přechodu do provozních režimů se zvýšeným udržením energie a souvisejících plazmových nestabilit nebo studium ubíhajících elektronů. Tokamak se stal součástí evropské sítě fúzních experimentálních zařízení a zapojil se do celosvětového fúzního výzkumu. Výsledky získané na tokamaku COMPASS zařadily Českou republiku mezi země s pokročilým výzkumem termojaderné fúze.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Krym v dějinách, literatuře a médiích

29.11.2019

Helena Ulbrechtová, Siegfried Ulbrecht, Kerstin Susanne Jobst (Slovanský ústav)

Projekt Krym – historické, literární a kulturní reflexe, který tato brožura představuje, je realizován společně s Vídeňskou univerzitou (prof. Dr. Kerstin Susanne Jobstová, Ústav východoevropských dějin). Tým tohoto projektu se skládá z interních a externích členů, kteří se specializují na problematiku Krymu, z České republiky, Německa, Rakouska, Izraele, Ruska a Ukrajiny. Cílem projektu je dále rozvíjet vědecký diskurs o Krymu a zároveň tuto problematiku zpřístupnit českému publiku.
Projekt je součástí akademického programu Strategie AV21 – Evropa a Stát. Mezi civilizací a barbarstvím, z nějž získává finanční podporu.
Brožura představuje odraz Krymu nejen v klasické literatuře, ale i v současných internetových memech a příspěvcích.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Titul DSc., známka kvality i prestižní klub

12.9.2019

Ivan Netuka ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Po novele vysokoškolského zákona na sklonku roku 2001 došlo fakticky ke zrušení titulu doktor věd (DrSc.). Vzhledem k tomu, že pro vědce působící mimo vysoké školy tím byla omezena možnost získání vyšších titulů než Ph.D., rozhodla se Akademie věd České republiky hledat způsob, jak ocenit významnou vědeckou práci a vynikající výsledky odborníků zabývajících se výhradně výzkumem. Proto od roku 2003 uděluje titul doktora věd (DSc.), který do dnešního dne získalo 169 osobností vědy.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


The Dvůr Králové and Zelená Hora manuscripts

4.7.2019

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)

The forged Dvůr Králové and Zelená Hora manuscripts are not only an unresolved mystery, but they were also the most published, promoted and translated Czech literary works in the period between their discovery in 1817 and their criticism by T. G. Masaryk and his colleagues in 1886. Moreover, mystifications, including such historical-style hoaxes, are to this day one of the characteristic and currently noteworthy phenomena of modern Czech culture. How has Czech society come to terms with the Manuscripts over the last two hundred years and in what ways are they present in it to this day? Are they a purely Czech historical episode, or do they have their European counterparts? And if so, what were their fates?

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Systémy pro jadernou energetiku

3.6.2019

Ing. Slavomír Entler, Ph.D., doc. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D., Ing. Martin Hron, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu)

Státní energetická koncepce České republiky stanovuje jako jeden z hlavních cílů výzkumu a vývoje v oblasti energetiky zvýšení zapojení tuzemských výzkumných kapacit do mezinárodních aktivit a projektů, jako jsou jaderné reaktory IV. generace a jaderná fúze. Energetický mix naší země bude podle této koncepce založen na využití jaderné energie a obnovitelných zdrojů energie. Právě takový mix poskytuje podle všech dosavadních zkušeností z řady evropských zemí nejvyšší ochranu životního prostředí, protože jaderná energetika má dostatečný potenciál nahradit spalování fosilních paliv a zpomalit tak proces globálního oteplování. Pokrok ve výzkumu jaderné fúze navíc umožní v tomto století integrovat do energetiky fúzní reaktory, které přinesou lidstvu bezpečný a čistý zdroj energie s prakticky nevyčerpatelnými zásobami paliva.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Úprava pitné vody

7.5.2019

doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D. (Ústav pro hydrodynamiku)

V souvislosti s probíhající změnou klimatu stále častěji slýcháme o nedostatku vody. Týká se to nejen vody v krajině (česká krajina vysychá), ale také vody pitné.

V diskusích na toto téma se navíc často zapomíná na skutečnost, že s postupující změnou klimatu a stále narůstajícím antropogenním tlakem na vodní ekosystémy rapidně klesá také kvalita zdrojů vody pro pitné účely. Hlavními příčinami jsou především zvyšující se míra eutrofizace vodních zdrojů a rostoucí zátěž antropogenními polutanty (pesticidy, léčiva, mikroplasty, produkty denní péče atd.).

Dnes nás již „netrápí“ zvýšené koncentrace jílovitých částic nebo třeba huminových látek jako v sedmdesátých letech minulého století, kdy se na míru těmto látkám vyvíjely technologické postupy úpravy vody. Úprava pitné vody dnes stojí před novými výzvami a musí se vypořádat s látkami, které se ve vodě vyskytují sice ve velmi malých koncentracích, o to větší však mohou mít dopad na lidské zdraví. Abychom je dokázali odstranit, bude nutné změnit technologie i celý přístup k oboru „úpravy vody“. 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Současný islám: Tendence a dynamika

5.11.2018

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D. (Orientální ústav)

Publikace Současný islám: Tendence a dynamika nabízí popularizační pohled na problematiku, jejíž zpracování dosud, v laikům přístupné stručné formě, v češtině postrádáme. Jedná se především o čtenářsky přístupné shrnutí stěžejních trendů a tendencí formujících soudobé dění v rámci dnešního „světa islámu“, které má ambici obohatit řadu u nás dostupných, ať již původních či přeložených, studií věnovaných různým soudobým projevům islámu, převážně v podobě teritoriálně či tematicky vymezených case studies, o jisté širší zamyšlení. Publikace tak přibližuje aktuální procesy v „muslimském světě“ v jejich úplnosti, proměnlivosti i rozporuplnosti.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Magion, jeho předchůdci a následovníci

15.8.2018

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr. (Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry)

V roce 2018 je tomu již 40 let od chvíle, kdy na oběžné dráze začal pracovat legendární Magion, první československá umělá družice Země. Následovaly čtyři další československé a posléze české družice této řady. Všechny byly navrženy, postaveny a až do roku 2002 řízeny pracovníky ionosférického oddělení Geofyzikálního ústavu, jež během té doby přešlo do Ústavu fyziky atmosféry. Brožura popisuje cestu, která od padesátých let minulého století vedla k těmto robotickým průzkumníkům blízkého vesmíru a též spletitou historii jejich vzniku. Ukazuje plynulý vývoj této významné části našeho kosmického výzkumu, který v současné době míří k novým vědeckým přístrojům připravovaným na oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry, určeným pro mezinárodní projekty družicového výzkumu okolí Země a pro meziplanetární sondy ke Slunci, k Marsu a k Jupiteru.

Publikace ke stažení zde (PDF).