Mikroskopické řasy a sinice nacházejí stále větší uplatnění ve výživě, ale i v krmivářství. Tato publikace přináší ucelený přehled o účinných látkách mikrořas i o působení řasové biomasy jako celku. Autoři se věnují jednotlivým skupinám aktivních látek: proteinům, aminokyselinám, lipidům, vitamínům, sacharidům, jejich charakteristice i fyziologickým účinkům v organismu. Druhá část publikace se věnuje využití řasové biomasy ve výživě člověka i jako doplňku krmných směsí pro hospodářská a domácí zvířata.
Centrum ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., vzniklo v Třeboni již před 55 lety a po celou dobu se věnuje studiu mikroskopických řas z pohledu genetiky, fyziologie, biochemie a biotechnologie.

PhDr. Věra Exnerová, Ph.D. (Orientální ústav)
Demokracie je dnes diskutabilním pojmem nejen na teoretické úrovni, ale také v politických debatách v různých zemích. Některé z nich, například Čína, Rusko a Uzbekistán, otevřeně formulovaly alternativní model k západní demokracii, který staví na národních kulturních a politických tradicích a je v rozporu s nároky na univerzálnost běžnými na Západě.

V brožuře odborníci na základě znalostí specifického vývoje převažujícího ve zkoumaných oblastech vysvětlují koncepce demokracie tak, jak jsou chápány jednak shora, na státní úrovni, jednak zdola, například mezi islamistickými skupinami.
Brožura je výstupem konference „Demokracie v politické kultuře Blízkého východu, Asie a Ruska“, kterou organizoval Orientální ústav AV ČR, v. v. i., dne 16. 9. 2015 v Praze. Konference byla doprovodnou akcí konference Forum 2000 „Demokracie a vzdělávání“.

PhDr. Věra Exnerová, Ph.D. (Orientální ústav)
This brochure is an outcome of the conference “Democracy in the Political Culture of the Middle East, Asia and Russia” that took place on September 16, 2015 in Prague, organized by the Oriental Institute of the Czech Academy of Sciences. The conference was a Partner event of the 19th Forum 2000 conference “Democracy and Education”. It was financed by the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic as a public diplomacy project, linked to the priorities of Czech foreign policy and international relations, as well as by Strategy AV21 of the Czech Academy of Sciences.

Cesta k energetickému využití jaderné fúze je náročná. Spoutání slunce vyžaduje vývoj nových hi-tech technologií v širokém spektru oborů, které umožní spolehlivou činnost průmyslového zařízení při teplotách v rozmezí od absolutní nuly do stovek milionů stupňů Celsia a při vysokých energetických tocích. Odměnou za to bude energetický zdroj, který poskytne lidstvu dostatek levné a čisté energie po příští miliony let.

Kolektiv autorů z třeboňského centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., kde se řasovou biotechnologií zabývají již přes 50 let, představuje biotechnologicky významné druhy mikrořas (mikroskopické řasy a sinice), jejich možné využití a různé způsoby kultivace.

Mikrořasy již dnes nacházejí uplatnění v potravinářství, krmivářství, kosmetice a jejich další výzkum je zaměřen na hledání bioaktivních látek využitelných v medicíně a na ty druhy a kmeny mikrořas, které mohou mít význam v energetice nebo při výrobě plastických hmot. Stále vysoká cena kultivace však prozatím brání jejich skutečnému využití pro biopaliva. Velmi intenzivně se odborníci zabývají i hledáním nových druhů mikrořas v extrémních prostředích i snižováním nákladů kultivace, resp. zvyšováním produkce biomasy. Diskutovaná je rovněž otázka geneticky manipulovaných mikrořas, které by produkovaly cenné látky ve větším množství s nižšími náklady.

Mikrobiologický ústav ČSAV vznikl v roce 1962 a o dva roky později se přestěhoval do nové budovy v Praze-Krči. Výstavba nové budovy je nedílně spojena se jménem Ing. arch. Ivo Vacíka, který velice detailně zaznamenal ranou etapu budování krčského areálu. Krčský areál se dále rozrůstal, vyrostla zde celá řada nových moderních budov, ale budovy postavené v šedesátých letech slouží s dobrou péčí, údržbou a citlivou modernizací dodnes, což svědčí o nadčasovosti tehdejšího projektu. Ivo Vacík sepsal peripetie výstavby ústavu těsně před svými devadesátými narozeninami. Vydání této brožurky se již nedožil.

Jaké jsou meze dalšího vývoje lidské populace? Jaký bude život po vyčerpání fosilních zdrojů nejen pro energetiku, ale také pro chemické procesy? Tyto a mnohé další otázky formuluje 22. svazek edice Věda kolem nás Chemická technologie a lidské společenství. Aniž bychom si to mnohdy uvědomovali, chemické procesy se využívají k čištění odpadních vod, odstraňování škodlivin ze spalin tepelných elektráren i dopravních prostředků, na chemickém zpracování fosilních surovin závisí výroba řady věcí, které nás každodenně obklopují, ať už jsou to hnojiva, stavební hmoty, paliva, léčiva či spotřební zboží. Nezastupitelná je chemická podpora zemědělské výroby i produkce potravin a pitné vody.

Ing. Karel Balík, CSc., Ing. Tomáš Suchý, Ph.D., (Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR)

Je možné nahradit tak dokonalý a funkční materiál, jakým je lidská kost? Nebo se alespoň některým jejím vlastnostem přiblížit?
Brožura autorů z ÚSMH AV ČR se snaží na základě vlastního výzkumu biokompozitů pro náhrady kostní tkáně představit problematiku vývoje těchto materiálů od počátku devadesátých let až do současnosti. Kostní tkáň představuje dokonalý kompozit, jehož unikátní vlastnosti se snaží různými způsoby napodobit. Autoři v textu rekapitulují poslední dvě desetiletí výzkumu biokompozitních materiálů v širších souvislostech interdisciplinárního přístupu v tkáňovém inženýrství a regenerativní medicíně.

Ing. Ondřej Kučera, Ph.D.
Existují vědecké důkazy, pozorování či alespoň relevantní předpoklady o biologickém elektromagnetismu, anebo jen představy elektromagnetických interakcí v biologii vytvářejí silný a atraktivní příběh? Či snad platí oboje? Pracovníci Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR zabývající se bioelektrodynamikou (zahrnuje radioelektroniku a fotoniku s přesahem do biofyziky, fyzikální chemie a molekulární biologie) se věnují mechanismům generace vysokofrekvenčních elektromagnetických biosignálů, porozumění jejich roli v buněčné fyziologii a studiu jejich využitelnosti v medicínské diagnostice. Další oblastí výzkumu je elektromagnetická charakterizace biologických materiálů, především supramolekulárních struktur.

 

 

PhDr. Robert Ibrahim, Ph.D., Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.