Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny

24.11.2017

PhDr. František Čajka, Ph.D., Mgr. Martina Chromá, Ph.D., Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., PhDr. Štefan Pilát, Ph.D., Mgr. Kateřina Spurná, Ph.D.
(Slovanský ústav)
 

Projekt GORAZD: Digitální portál staroslověnštiny zpřístupní široké odborné i laické veřejnosti na stránkách www.gorazd.org výsledky dlouholeté práce české paleoslovenistiky: monumentální čtyřdílný Slovník jazyka staroslověnského (1966–1997) včetně Dodatků k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského (2016), ukázkovou část rozšířeného nového vydání Slovníku nejstarších staroslověnských památek (první vydání 1994), první vydaný svazek Řecko-staroslověnského indexu (2014) a jedinečnou staroslověnskou kartotéku čítající přes milion kartotéčních lístků. Mezi výstupy projektu budou patřit také speciální softwarové nástroje určené pro digitalizaci vícejazyčných slovníků výkladového či encyklopedického typu.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Česká sociologická encyklopedistika

23.7.2017

doc. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, PhD. (Sociologický ústav)

 

Česká sociologie má za sebou bohaté dějiny i významné společenské působení a tomu odpovídal i vznik na svou dobu výjimečných sociálněvědných encyklopedií. Počínaje Laichterovou Českou politikou (1906–1913), Slovníkem národohospodářským, politickým a sociálním (1929–1933) a Encyklopedií výkonnosti (1932–1934), přes Malý sociologický slovník (1970) až po moderní, dodnes aktuální encyklopedické počiny: Velký sociologický slovník (1996), Slovník českých sociologů (2013) a Slovník institucionálního zázemí české sociologie (2017). Publikace obsahově a metodologicky charakterizuje jednotlivé společenskovědní encyklopedie – včetně těch, jejichž vydání nebylo zcela šťastné – a přibližuje dobový i disciplinární kontext jejich vzniku a užívání. Tři posledně uvedená díla se přitom stanou základem internetové Sociologické encyklopedie, jejíž spuštění je v rámci programu Strategie AV 21 plánováno na konec roku 2017.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Evropskou termojadernou fúzi rozvířil Wirbelrohr

11.8.2016

Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky plazmatu)

 

Válečná období vedle nezměrného utrpení často přinášejí také nové objevy a směry výzkumu. Výzkum řízené termojaderné fúze odstartovala druhá světová válka ve Spojených státech a ve Velké Británii a Sovětském svazu pak výzkum nabral obrátky.
Další brožura z Ústavu fyziky plazmatu se věnuje Wirbelrohru, jak nazval modifikovaný kruhový urychlovač elektronů v roce 1943 Max Steenbeck.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 

 


Několik vět, které nelze zakázat

27.7.2016

Ing. Magdalena Bendová, Ph.D. (Ústav chemických procesů)

 

Klasická termodynamika je naukou o teple a pohybu a o tom, jak teplo působí na fyzikální a chemické děje. Je založena na čtyřech postulátech, termodynamických větách, které jsou přírodními zákony, jež nelze zpochybnit. Tento text si klade za cíl seznámit čtenáře s historií objevů, které vedly k formulacím termodynamických vět, a s jejich významem. Parní stroje, spalovací motory, chlazení a mražení potravin, vytápění domů, destilace lihovin a další děje mají termodynamický základ. Ať už si to tedy uvědomujeme, nebo ne, termodynamika je nedílnou součástí každodenního života a jevů, které běžně pozorujeme. Po přečtení této brožury by však pojmy teplo, práce, energie a entropie pro čtenáře už neměly být tajemstvím.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


ČESKÉ DRAMA V LETECH 1989–2010

28.6.2016

PhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D., Mgr. Libor Vodička, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)

 

Brožura se zabývá původní českou dramatikou vzniklou v letech 1989 až 2010. Snaží se nahlédnout tento umělecký fenomén v kontextu dobové divadelní kultury a dramaturgie, jakož i přiblížit publikační možnosti, oborové ceny a příslušné divadelní festivaly, které se k dramatu té doby vztahovaly, a rovněž představit díla nejvýznamnějších poddruhů (loutkové divadlo) a žánrů tohoto druhu literatury (dramata s náměty z minulosti, dramata se současnou tematikou, postmoderní grotesky, komedie i „nová dramata“), a čtenářům tak nabídnout souhrn základních informací o dramatu uvedeného období.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Historical Geography Research Centre

30.5.2016

prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D., RNDr. Michal Semian, Ph.D. , RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (Historický ústav)

 

Trends in recent research are marked by interdisciplinarity and growing cooperation between humanities, social and natural sciences. The Historical Geography Research Centre, founded in 2012, represents these trends. It strives to further deepen cooperation in the field of historical geography between different institutions and disciplines in relation to basic and applied research as well as to education. In particular, it establishes a joint institutional platform for historical geography research and education and it brings together team members from the Institute of History, Czech Academy of Sciences and the Charles University in Prague, Faculty of Science.
The centre is output of the project P410/12/G113, ‘Historical Geography Research Centre’ supported by the Czech Science Foundation (GA CR).

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


ScholarOne systém

10.2.2016

Ing. Ivana Štětinová (Ústav experimentální botaniky)

 

Styl práce v redakci prošel za posledních dvacet let velkými změnami díky zavedení a stále širšímu využívání počítačů. Základem výběru článků pro publikaci v časopise však i nadále zůstává recenze, tzv. peer-review. V poslední době jsou jako databáze a účinné nástroje recenzního řízení redakcemi stále častěji využívány online peer-review systémy. Při výběru vhodného systému musí redakce zvážit řadu faktorů, jako jsou např. uživatelská příjemnost, možnosti vlastního nastavení, bezpečnost a spolehlivost, cena apod. Časopisy vydávané v Akademii věd ČR mají možnost využívat ScholarOne systém prostřednictvím Knihovny AV ČR (KNAV). Předkládaná publikace se snaží případným novým zájemcům přiblížit základní principy fungování a užívání tohoto peer-review systému v každodenní redakční praxi.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Historie výzkumu řízené termojaderné fúze v ČR

27.1.2016

Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky plazmatu)

 

Kdo stál u zrodu českého výzkumu řízené termojaderné fúze? Jak podpořila Arcimovičova malorážka mezinárodní spolupráci? Jak se podařilo navázat kontakty se západní Evropou a USA po pádu železné opony?
Autor 14. svazku edice Věda kolem nás (Historie výzkumu řízené termojaderné fúze) Ing. Milan Řípa, CSc., z Ústavu Fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., se tentokrát věnuje historii výzkumu řízené termojaderné fúze České republice.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 

 


Somatická embryogeneze jehličnanů

8.12.2015

RNDr. Zuzana Vondráková, CSc., Mgr. Kateřina Eliášová, Ph.D., RNDr. Lucie Fischerová, Ph.D. a RNDr. Martin Vágner, CSc. (Ústav experimentální botaniky)

 

Proces somatické embryogeneze jehličnanů nabízí možnost množit jehličnaté stromy nepohlavní cestou. Vznikají tak geneticky shodní jedinci, které je vhodné využít zejména ve speciálních situacích, kdy je např. třeba získat potomstvo určitého stromu nebo připravit kvalitní sazenice budoucích vánočních stromků. Pak je účelné využít schopnosti rostlin vytvářet z tělních buněk zárodky budoucích rostlin. Ve sterilních podmínkách v kultivačních nádobách na přesně definovaném médiu může na izolované části mateřské rostliny vzniknout embryogenní kultura, která se stává zdrojem téměř neomezeného počtu somatických embryí. Ta se postupně vyvíjejí a zrají, až z nich je možné vypěstovat kvalitní klíční rostliny. Čtenáři se mohou seznámit s jednotlivými kroky somatické embryogeneze od založení embryogenní kultury až po klíčení a také s úskalími této metody množení rostlin.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Stromatolity

6.10.2015

RNDr. Radek Mikuláš, DSc. (Geologický ústav)

 

Hledání odpovědí na nejrůznější „Nej…“ je ošidné. Téměř vždycky se najde nějaká okolnost, která jednoznačnou odpověď zpochybňuje. Je tomu tak i v případě odpovědi na otázku, jaké jsou nejstarší zkameněliny Čech a Moravy. Pátrání po nejstarších nepřeměněných (nemetamorfovaných) usazeninách u nás vede do západních a středních Čech, do oblasti tzv. barrandienu a ještě konkrétněji do území tzv. kralupsko-zbraslavské skupiny usazených a vulkanických hornin. Zkameněliny, které tu byly nalezeny, byly zatím vždy kontroverzní a nabízely více otázek než odpovědí. V posledních desetiletích však převládá názor, že nejstaršími pozůstatky dávných společenstev organismů u nás jsou tzv. stromatolity.

Publikace ke stažení zde (PDF)