Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

Historical Geography Research Centre

30.5.2016

prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D., RNDr. Michal Semian, Ph.D. , RNDr. Zdeněk Kučera, Ph.D. (Historický ústav)

 

Trends in recent research are marked by interdisciplinarity and growing cooperation between humanities, social and natural sciences. The Historical Geography Research Centre, founded in 2012, represents these trends. It strives to further deepen cooperation in the field of historical geography between different institutions and disciplines in relation to basic and applied research as well as to education. In particular, it establishes a joint institutional platform for historical geography research and education and it brings together team members from the Institute of History, Czech Academy of Sciences and the Charles University in Prague, Faculty of Science.
The centre is output of the project P410/12/G113, ‘Historical Geography Research Centre’ supported by the Czech Science Foundation (GA CR).

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


ScholarOne systém

10.2.2016

Ing. Ivana Štětinová (Ústav experimentální botaniky)

 

Styl práce v redakci prošel za posledních dvacet let velkými změnami díky zavedení a stále širšímu využívání počítačů. Základem výběru článků pro publikaci v časopise však i nadále zůstává recenze, tzv. peer-review. V poslední době jsou jako databáze a účinné nástroje recenzního řízení redakcemi stále častěji využívány online peer-review systémy. Při výběru vhodného systému musí redakce zvážit řadu faktorů, jako jsou např. uživatelská příjemnost, možnosti vlastního nastavení, bezpečnost a spolehlivost, cena apod. Časopisy vydávané v Akademii věd ČR mají možnost využívat ScholarOne systém prostřednictvím Knihovny AV ČR (KNAV). Předkládaná publikace se snaží případným novým zájemcům přiblížit základní principy fungování a užívání tohoto peer-review systému v každodenní redakční praxi.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Historie výzkumu řízené termojaderné fúze v ČR

27.1.2016

Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky plazmatu)

 

Kdo stál u zrodu českého výzkumu řízené termojaderné fúze? Jak podpořila Arcimovičova malorážka mezinárodní spolupráci? Jak se podařilo navázat kontakty se západní Evropou a USA po pádu železné opony?
Autor 14. svazku edice Věda kolem nás (Historie výzkumu řízené termojaderné fúze) Ing. Milan Řípa, CSc., z Ústavu Fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., se tentokrát věnuje historii výzkumu řízené termojaderné fúze České republice.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 

 


Somatická embryogeneze jehličnanů

8.12.2015

RNDr. Zuzana Vondráková, CSc., Mgr. Kateřina Eliášová, Ph.D., RNDr. Lucie Fischerová, Ph.D. a RNDr. Martin Vágner, CSc. (Ústav experimentální botaniky)

 

Proces somatické embryogeneze jehličnanů nabízí možnost množit jehličnaté stromy nepohlavní cestou. Vznikají tak geneticky shodní jedinci, které je vhodné využít zejména ve speciálních situacích, kdy je např. třeba získat potomstvo určitého stromu nebo připravit kvalitní sazenice budoucích vánočních stromků. Pak je účelné využít schopnosti rostlin vytvářet z tělních buněk zárodky budoucích rostlin. Ve sterilních podmínkách v kultivačních nádobách na přesně definovaném médiu může na izolované části mateřské rostliny vzniknout embryogenní kultura, která se stává zdrojem téměř neomezeného počtu somatických embryí. Ta se postupně vyvíjejí a zrají, až z nich je možné vypěstovat kvalitní klíční rostliny. Čtenáři se mohou seznámit s jednotlivými kroky somatické embryogeneze od založení embryogenní kultury až po klíčení a také s úskalími této metody množení rostlin.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 


Stromatolity

6.10.2015

RNDr. Radek Mikuláš, DSc. (Geologický ústav)

 

Hledání odpovědí na nejrůznější „Nej…“ je ošidné. Téměř vždycky se najde nějaká okolnost, která jednoznačnou odpověď zpochybňuje. Je tomu tak i v případě odpovědi na otázku, jaké jsou nejstarší zkameněliny Čech a Moravy. Pátrání po nejstarších nepřeměněných (nemetamorfovaných) usazeninách u nás vede do západních a středních Čech, do oblasti tzv. barrandienu a ještě konkrétněji do území tzv. kralupsko-zbraslavské skupiny usazených a vulkanických hornin. Zkameněliny, které tu byly nalezeny, byly zatím vždy kontroverzní a nabízely více otázek než odpovědí. V posledních desetiletích však převládá názor, že nejstaršími pozůstatky dávných společenstev organismů u nás jsou tzv. stromatolity.

Publikace ke stažení zde (PDF)

 

 


Observatoř Milešovka

9.7.2015

RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. (Ústav fyziky atmosféry)

 

Observatoř Milešovka je horskou stanicí, tj. stanicí s nadmořskou výškou nad 500 m, s nejdelší souvislou řadou měření na našem území. Stanice začala měřit 1. ledna 1905 a délkou svého měření patří mezi nejdéle sloužící horské stanice na světě. Unikátní charakteristikou stanice Milešovka je její umístění na vrcholu kuželovité hory ve výšce 837 m. Tato jedinečná poloha způsobuje, že její měření mají podobný charakter jako měření v okolní atmosféře. Meteorologická stanice Milešovka slaví již 110 let nepřetržité činnosti. Díky zasazení do Českého středohoří, jedinečnosti přírodního prostředí na vrcholu i v okolí Milešovky, je atraktivním místem pro turisty.

Celou publikaci si můžete STÁHNOUT ZDE (PDF)

 

 


Česká próza pro roce 1989

30.6.2015

Mgr. Alena Fialová, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
 
Po roce 1989 se zásadně změnila situace české literatury – již více než čtvrt století může vycházet bez cenzury a jakýchkoliv ideologických omezení. Jak se během tohoto období proměnila? O čem a jak píší čeští spisovatelé dnes? Brožura přináší stručný přehled nejvýraznějších trendů české polistopadové prózy a potenciálním čtenářům připomíná nejpozoruhodnější prozaiky a prozaičky i jména děl, která stojí za pozornost. Od těch, která před časem zazářila, ale dnes jsou již pozapomenuta, až po relativní stálice na českém literárním nebi. Zachycuje pulsování mezi postmoderní hravou poetikou, snahou o naléhavé společenské sondy, mnohdy konfrontujícími naši přítomnost s traumaty minulosti, a intimněji laděnými pracemi zachycujícími peripetie každodenního života.

Celou publikaci si můžete STÁHNOUT ZDE (PDF)

 

 


Literárněvědná bohemistika a ÚČL

12.5.2015

PhDr. Kateřina Piorecká, Ph.D., Ing. Pavel Janáček, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
 
V poslední době u nás vychází každý rok přes sedmnáct tisíc titulů. Podle výzkumů přečte za rok aspoň jednu knihu 84 % obyvatel ČR; každý z nás přečte ročně v průměru dvanáct knih a denně četbě věnuje třicet tři minuty. Víme ale, co čteme? Vyznáme se v knižní produkci? Rozumíme tomu, co je literatura? Literární věda pomáhá čtenáři orientovat se v nepřehledném pralese literatury, který je součástí lidské kultury od počátků psané kultury až dodnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., (ÚČL) je jediným neuniverzitním pracovištěm v České republice, které se věnuje základnímu výzkumu v oblasti literární vědy, a centrální institucí literárněvědné bohemistiky v jazykovém i teritoriálním vymezení v mezinárodním měřítku.

Celou publikaci si můžete STÁHNOUT ZDE (PDF)

 

 


Věda na jihu Čech: Biologické centrum AV ČR

15.4.2015

Mgr. Daniela Procházková, Prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc. (Biologické centrum AV ČR)
 
Biologické centrum Akademie věd ČR je se svými pěti výzkumnými ústavy největší vědeckou institucí v jižních Čechách. Historie stávajících pracovišť sahá až do 50. let dvacátého století; o něco později začali do Českých Budějovic přicházet (většinou z Prahy) první vědečtí pracovníci. K původním laboratořím a dvěma výzkumným ústavům s nejdelší tradicí, Entomologickému a Parazitologickému, se postupně v sedmdesátých až devadesátých letech přidaly další tři ústavy zabývající se biologickými a ekologickými disciplínami. Tak mohla v roce 2006 vzniknout moderní a silná vědecká instituce s téměř 600 zaměstnanci, jakou dnes Biologické centrum je.
Akademičtí pracovníci Biologického centra stáli rovněž u zrodu Biologické, nyní Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a formování univerzitního kampusu v západní části Českých Budějovic a stali se tak nedílnou součástí vysokoškolského vzdělávání v jižních Čechách.

Celou publikaci si můžete STÁHNOUT ZDE (PDF)

 

 


RNA – temná hmota v našich buňkách

23.2.2015

Doc. David Staněk, Ph.D. (IMG)

RNA neboli ribonukleová kyselina je jednou z klíčových molekul v našich buňkách. Byla poprvé popsána na začátku 20. století, kdy si chemici pracující s nukleovými kyselinami uvědomili chemické rozdíly mezi DNA a RNA. Zpočátku se jí nedostávalo takové pozornosti jako DNA, která je nositelkou dědičné informace. Intenzivněji se RNA začala studovat až v 60. letech 20. století. Ještě poměrně nedávno se tvrdilo, že drtivá část našeho genomu nemá žádnou funkci. Výzkumy v posledních letech však ukázaly, že toto harampádí produkuje různé RNA vytvářející jako neviditelná temná hmota síť regulující produkci bílkovin a že i RNA svět ukrývající se v našich buňkách a ovlivňující naše životy je z velké části dosud neobjeven. V ČR se různými aspekty RNA biologie zabývá poměrně vysoký počet badatelů a naše země je v komunitě vědců velmi pozitivně vnímána. Význam těchto výzkumů spočívá nejen v rozšíření našeho poznání, ale také například v pochopení mechanismů řady závažných onemocnění.

Celou publikaci si můžete STÁHNOUT ZDE (PDF) .