Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

Abelova cena za matematiku

12.7.2022

Michal Křížek (Matematický ústav)

Matematika měla na počátku 20. století zdánlivě jen málo praktických aplikací, a proto ji údajně Alfréd Nobel nezařadil mezi Nobelovy ceny. V současnosti se ale bez matematiky neobejde téměř žádná moderní disciplína. Přesto si matematika musela počkat až do začátku 3. tisíciletí, aby získala uznání srovnatelné s Nobelovou cenou co do významu i finanční odměny: 7 500 000 norských korun.
Toto ocenění se nazývá Abelova cena a uděluje se zejména za celoživotní dílo v matematických vědách. Byla pojmenována na počest geniálního norského matematika Nielse Henrika Abela. Uděluje ji norský král a předává se v norském Oslu podobně jako Nobelova cena za mír.
 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Vulkanismus – vnitřní energie Země

19.4.2022

Lukáš Krmíček (Geologický ústav)

Geologický ústav AV ČR, v. v. i., je výzkumná organizace multioborového zaměření, jejíž hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému a jeho geologické i biologické minulosti. Bez tohoto komplexního přístupu by nebylo možné dostatečně přesně porozumět současnému přírodnímu prostředí. Zemský systém je chápán jako výsledek interakce vnitřních a vnějších geologických procesů, vývoje bioty a vlivu člověka. Samotná sopečná činnost, které je věnována tato brožura, se výše uvedenými aspekty široce prolíná. V brožuře jsou postupně představeny hlavní typy sopečné činnosti, oblasti s aktivním vulkanismem, nejnebezpečnější sopky světa, sopky na našem území a v závěru je uveden komentář k vulkanismu jako globální hrozbě.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Měření oblačnosti na Milešovce

19.8.2021

P. Zacharov, P. Pešice, P. Sedlák, Z. Sokol (Ústav fyziky atmosféry)

Meteorologická stanice Milešovka oslavila již 116 let nepřetržité činnosti. Díky dlouhodobým meteorologickým pozorováním a experimentálním měřením můžeme nejen posuzovat a analyzovat vývoj klimatu, ale také získávat nové poznatky o atmosféře. Součástí stanice je i meteorologické muzeum a celoročně přístupná rozhledna, v současné době připravujeme pro veřejnost samostatný boční vstup do věže. Vstup je zpoplatněn, ale odměnou bývá daleký výhled na okolní kopce Českého středohoří. Při výborné dohlednosti je možné z rozhledny pozorovat např. Ještěd, hřbety Krkonoš, Českého lesa atd. Jako milešovská legenda se traduje, že za extrémně výborné dohlednosti byly s použitím dobrého dalekohledu spatřeny i vrcholky Alp.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Psychologický ústav

8.7.2021

Filip Smolík a kol. (Psychologický ústav)

Psychologický ústav AV ČR, v. v. i., patří v rámci Akademie věd k menším pracovištím, ale zabývá se širokou škálou témat, která se týkají nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Tato brožura představuje průřez některými tématy, kterým se kolegové z PSÚ AV ČR dlouhodobě věnují. Patří k nim problematika výzkumu poznávacích procesů, sociálních a osobnostních jevů i metod psychologického výzkumu.

Ústav se zabývá výzkumem, který na jedné straně hraničí s přírodními vědami a neurovědami, na druhé pak i s dalšími sociálními vědami a s humanitními obory. Pobočky ústavu se nacházejí v Brně a v Praze.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Ichnofosilie

14.5.2021

Radek Mikuláš (Geologický ústav)

Paleoichnologie (z řeckého ichné = pohyb) se zabývá širokým spektrem objektů zvaných ichnofosilie. Ty jsou poměrně běžně nalézány v horninovém záznamu, případně v substancích vytvářených organismy (schránky, kosti, dřevo, jantar aj.).

Nejbližší obecnému porozumění jsou zkamenělé šlépěje a jejich řady (sledy) či doupata (nejen savců, mnohem častěji jde o obydlí bezobratlých uvnitř mořského dna). K ichnofosiliím dále řadíme tzv. potravní stopy, např. požerky na povrchu dna a stopy po projídání hlubokých partií usazeniny nebo půdy. Dávnou geologickou historii však mají i složité konstrukce, jakými jsou tzv. agrichnia – stopy po úpravě substrátu k produkci potravy, tj. ekvivalent lidmi provozovaného zemědělství – a chemichnia (stopy vytvořené k jímání plynů použitelných k chemosymbióze s mikroorganismy, nejčastěji metanu a amoniaku). V poslední době začíná být doceňován význam tzv. sekvestrichnií – stop po skladování dlouhodobě poživatelné organické hmoty.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Bibliography of the History of the Czech Lands

17.5.2018

PhDr. Kristina Rexová, Mgr. Věra Hanelová (Historický ústav)

 

The Bibliography of the History of the Czech Lands is a continuous programme of creation, processing and evaluation of a comprehensive bibliographic database of Czech studies literature. It belongs to essential sources of information for historical sciences and related fields.

The Department of Historical Bibliography at the Institute of History of the Czech Academy of Sciences sets its aim to capture all the scientific and professional work (books, studies and articles, reviews and reports about literature) published on the topic of Czech history by Czech historians at home and abroad. In addition, the bibliography contains publications authored by Czech historians on foreign history as well as publications by foreign scholars on Czech history. All the data are freely available without registration. The Web interface has been available in Czech, English and German versions (biblio.hiu.cas.cz).

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Jak se dělí buňky

13.4.2018

RNDr. Kateřina Bišová, Ph.D. (Mikrobiologický ústav)

 

V další publikaci z třeboňského pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., Centra Algatech vysvětluje Kateřina Bišová z Laboratoře buněčných cyklů řas, co se děje při dělení buněk, jaké procesy ho ovlivňují, co je buněčná smrt ale i proč je důležitá pro hojení ran rostlin i živočichů. Samostatnou kapitolou je pohled na dělení buněk při rakovině. A protože se Centrum Algatech zabývá mikroskopickými řasami, patří jedna část publikace i mikroskopickým řasám jako modelovému organismu pro studium dělení buněk.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Bibliografie dějin Českých zemí

15.3.2018

PhDr. Kristina Rexová, Mgr. Věra Hanelová (HÚ)

 

Bibliografie dějin Českých zemí je kontinuální program vytváření, zpracování a vyhodnocování komplexní bibliografické databáze bohemikální literatury. Je pokračováním projektu oborové (historické) bibliografie nepřetržitě trvajícího v Českých zemích již od roku 1905, v Historickém ústavu Akademie věd od roku 1956.
S nástupem digitálního věku prošla historická bibliografie výraznou proměnou, která ještě zdaleka není ukončena. Neustále se přizpůsobuje novým trendům a potřebám uživatelů a s nárůstem počtu záznamů roste i jejich kvalita.
Bibliografie dějin Českých zemí poskytuje na webu veřejný přístup do databází, které v současnosti obsahují více než 420 000 záznamů o literatuře od r. 1990 (výběrově od roku 1945) (Databáze historické bibliografie), a z let 1895–2012 (Databáze rejstříků Českého časopisu historického). Všechna data jsou volně dostupná bez nutnosti registrace. Webové rozhraní je přístupné v české, anglické a německé verzi.
 

Bibliografie dějin Českých zemí je prezentována také na sociálních sítích, každým rokem narůstá počet uživatelů. V roce 2017 to bylo v průměru 30 000 návštěv měsíčně.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).


The GORAZD Project: An Old Church Slavonic Digital Hub

7.2.2018

PhDr. František Čajka, Ph.D., Mgr. Martina Chromá, Ph.D., Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., PhDr. Štefan Pilát, Ph.D., Mgr. Kateřina Spurná, Ph.D.
(Slovanský ústav)

 

The GORAZD: An Old Church Slavonic Digital Hub project, accessible at www.gorazd.org, opens up the results of long years of Czech work in Old Church Slavonic studies for use by both experts and the public. These results include the monumental four-volume Old Church Slavonic Dictionary (Slovník jazyka staroslověnského, 1966–1997) including the Supplements to Volume I of the Dictionary of OId Church Slavonic (Dodatky k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského, 2016), a sample portion of the expanded new edition of the Dictionary of the Oldest Old Church Slavonic Manuscripts (Slovník nejstarších staroslověnských památek, first published in 1994), the first published volume of the Greek-Old Church Slavonic Index (Řecko-staroslověnský index, 2014), and a unique Old Church Slavonic sheet-based card index comprising over a million sheets. The project’s outputs will also come to include special software tools for the digitization of explanatory and encyclopedic multilingual dictionaries.

 


Проект ГОРАЗДЪ: Цифровой портал старославянского языка

24.1.2018

PhDr. František Čajka, Ph.D., Mgr. Martina Chromá, Ph.D., Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D., PhDr. Štefan Pilát, Ph.D., Mgr. Kateřina Spurná, Ph.D.
(Slovanský ústav)

 

Проект ГОРАЗДЪ: Цифровой портал старославянского языкана сайте www.gorazd.org открывает широкой профессиональной и непрофессиональной общественности результаты многолетней работы чешской палеославистики: монументальный четырехтомный Словарь старославянского языка (Slovník jazyka staroslověnského (1966–1997) включая дополнения к первому тому Словаря старославянского языка(Dodatky k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského,2016), демонстрационную часть нового расширенного издания Словаря древнейших старославянских памятников (Slovník nejstarších staroslověnských památek,первое издание в 1994 г.), первый изданный том Греческо-старославянского указателя (Řecko-staroslověnský index,2014) и уникальную старославянскую картотеку, насчитывающую более миллиона карточек. К результатам проекта относятся и специальные софтверные инструменты, предназначенные для оцифровки многоязычных словарей толкового и энциклопедического характера.