Biokompozitní náhrady kostní tkáně
16.3.2015
Ing. Karel Balík, CSc., Ing. Tomáš Suchý, Ph.D., (Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR)
Je možné nahradit tak dokonalý a funkční materiál, jakým je lidská kost? Nebo se alespoň některým jejím vlastnostem přiblížit?
Brožura autorů z ÚSMH AV ČR se snaží na základě vlastního výzkumu biokompozitů pro náhrady kostní tkáně představit problematiku vývoje těchto materiálů od počátku devadesátých let až do současnosti. Kostní tkáň představuje dokonalý kompozit, jehož unikátní vlastnosti se snaží různými způsoby napodobit. Autoři v textu rekapitulují poslední dvě desetiletí výzkumu biokompozitních materiálů v širších souvislostech interdisciplinárního přístupu v tkáňovém inženýrství a regenerativní medicíně.
Brožura autorů z ÚSMH AV ČR se snaží na základě vlastního výzkumu biokompozitů pro náhrady kostní tkáně představit problematiku vývoje těchto materiálů od počátku devadesátých let až do současnosti. Kostní tkáň představuje dokonalý kompozit, jehož unikátní vlastnosti se snaží různými způsoby napodobit. Autoři v textu rekapitulují poslední dvě desetiletí výzkumu biokompozitních materiálů v širších souvislostech interdisciplinárního přístupu v tkáňovém inženýrství a regenerativní medicíně.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Elektromagnetická pole živých buněk
3.11.2014
Ing. Ondřej Kučera, Ph.D.
Existují vědecké důkazy, pozorování či alespoň relevantní předpoklady o biologickém elektromagnetismu, anebo jen představy elektromagnetických interakcí v biologii vytvářejí silný a atraktivní příběh? Či snad platí oboje? Pracovníci Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR zabývající se bioelektrodynamikou (zahrnuje radioelektroniku a fotoniku s přesahem do biofyziky, fyzikální chemie a molekulární biologie) se věnují mechanismům generace vysokofrekvenčních elektromagnetických biosignálů, porozumění jejich roli v buněčné fyziologii a studiu jejich využitelnosti v medicínské diagnostice. Další oblastí výzkumu je elektromagnetická charakterizace biologických materiálů, především supramolekulárních struktur.
Existují vědecké důkazy, pozorování či alespoň relevantní předpoklady o biologickém elektromagnetismu, anebo jen představy elektromagnetických interakcí v biologii vytvářejí silný a atraktivní příběh? Či snad platí oboje? Pracovníci Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR zabývající se bioelektrodynamikou (zahrnuje radioelektroniku a fotoniku s přesahem do biofyziky, fyzikální chemie a molekulární biologie) se věnují mechanismům generace vysokofrekvenčních elektromagnetických biosignálů, porozumění jejich roli v buněčné fyziologii a studiu jejich využitelnosti v medicínské diagnostice. Další oblastí výzkumu je elektromagnetická charakterizace biologických materiálů, především supramolekulárních struktur.
Báseň a počítač
15.10.2014
PhDr. Robert Ibrahim, Ph.D., Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.
Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.
Publikace ke stažení zde (PDF)