|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Meziválečná ruská emigrace a SLÚ
PhDr. Dana Hašková (Slovanský ústav)
Po revoluci v r. 1917 utíkaly před bolševiky z Ruska na Západ tisíce lidí. Mezi zeměmi, které těmto emigrantům pomáhaly, zaujímala Československá republika zvláštní místo. V r. 1921 vláda schválila tzv. Ruskou pomocnou akci, která probíhala až do r. 1936. Emigranti přijížděli do ČSR dokončit studia, pokračovat ve vědeckých a pedagogických pracích, zakládali zde ruská a ukrajinská školní zařízení různých stupňů.
Když v r. 1928 zahájil Slovanský ústav fakticky svoji činnost, spojila s ním svůj další vědecký život i řada významných ruských i ukrajinských vědců a profesorů, kteří se v něm nadále věnovali odborné činnosti. Všichni tito členové Slovanského ústavu z řad emigrace v Československu buď strávili alespoň část svého života, nebo ho často navštěvovali a pořádali zde přednášky. Kromě toho byli mezi zahraničními členy ústavu další emigranti, kteří však trvale žili jinde v zahraničí. Do začátku druhé světové války se tak členy ústavu stalo celkem 54 vědců z řad ruské a ukrajinské emigrace.
Od r. 1993 probíhá ve Slovanském ústavu výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Výsledkem práce badatelů se během následujících let staly nejen publikace různého druhu, které významně přispěly k rozvoji výzkumu daného oboru v České republice, ale i výstavy určené široké veřejnosti. Emigranti se podíleli na rozvoji naší vědy, kultury a umění, podíleli se na významných stavbách, dosahovali sportovních úspěchů. Slovanský ústav se tak již téměř tři desetiletí snaží alespoň částečně připomínat jejich zásluhy a vytvořit solidní materiálovou základnu pro další výzkumy.
Publikace ke stažení zde (PDF).
26. 2. 2019