Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

Pod podpatkem generalissima

8.12.2023

Jan Hasil, Iva Hrušková, Daniel Pilař, Petr Hasil, René Kyselý (Archeologický ústav, Praha)

Výzkum pracovního tábora v rámci staveniště pomníku J. V. Stalina z let 1949 až 1955 dosáhl na jaře r. 2021 mimořádného veřejného zájmu. Zaprvé se bezprostředně dotkl neslavně proslulého místa v rámci (historické) topografie Prahy. Zadruhé vstoupil do otázek a období, které si veřejnost doposud nespojuje s oborem archeologie. V neposlední řadě pak proběhl v době lockdownu společnosti, takže četní zástupci médií, lokálním letenským věstníkem počínaje a The Guardian konče, rádi nabídli atraktivní téma, které naprosto nesouviselo s tehdejší tragickou a bezvýhlednou každodenností. Mnoho podstatných otázek jsme v době probíhajícího výzkumu ještě zodpovědět nedokázali. Touto brožurou bychom proto veřejnosti chtěli poskytnout ucelenou zprávu o výsledcích „ostře sledovaného“ archeologického výzkumu v srdci Prahy.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


The Oriental Institute Library

22.11.2023

Reysa Alenzuela (OI CAS)

The Oriental Institute Library, established in 1931, is a dynamic knowledge institution housing over 140,000 volumes and a wealth of historical artifacts and scholarly information. It provides a rich repository of knowledge, fostering the exchange of wisdom, and preserving the diverse resources about the history, cultures, religious systems and languages of the countries of Asia and Africa.

Beyond being a place for finding reliable information, it offers a wide range of services, ensuring its invaluable resources are accessible to scholars and the public alike. The libraryʼs commitment to fostering interdisciplinary research and its vision for a user-friendly digital platform highlight its crucial role in promoting cultural diversity and global understanding.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Církevněslovanská kultura v Rumunsku

7.9.2022

Vladislav Knoll (Slovanský ústav)

Církevněslovanská kultura, která rozkvétala ve středověku a raném novověku na území dnešního Rumunska a Moldavské republiky, patří mezi nejoriginálnější „potomky“ cyrilometodějské misie. Jazyk vycházející ze staroslověnštiny zde totiž plnil podobnou roli jako latina v českých zemích. Vzhledem ke specifickým metodám jazykové výuky a míšení různých tradic jsou však projevy této psané kultury jazykově velmi pestré. Studium této pozoruhodné kultury stojící na styku střední, východní a jihovýchodní Evropy nám může pomoci pochopit mechanismy soužití různých kulturních tradic a jazyků ve středověku a raném novověku. Vzhledem k tomu, že právě jazykové a kulturní dějiny jsou základem identity současných evropských národů, objektivní studium podobných kulturních areálů nám pomáhá lépe porozumět současnosti. Tento výzkum je podpořen výzkumným programem Anatomie evropské společnosti v rámci Strategie AV 21.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Tradice a současnost masarykovských studií

25.5.2022

Jana Dvoráková, Dagmar Hájková, Helena Kokešová, Lucie Merhautová, Jakub Štofaník, Josef Tomeš, Martin Klečacký (ed.) (Masarykův ústav a Archiv)

V červenci 2022 uplynulo devadesát let od zřízení Ústavu T. G. Masaryka, první prezidentské knihovny v Evropě, která měla za úkol pečovat o odkaz prvního československého prezidenta a nadále jej rozvíjet. Následné historické události, válečný konflikt a doba komunistické totality ovšem zcela znemožnily fungování ústavu, některé jeho sbírky se ztratily, další byly účelově rozděleny či předány do správy jiných institucí. Teprve po pádu komunistického režimu mohl být ústav obnoven, jeho neutěšený personální a finanční stav ovšem vyřešilo až zřízení Masarykova ústavu v rámci Akademie věd ČR. Publikace ukazuje složitý vývoj, kterým Masarykův odkaz v podobě jeho archivu a knihovny prošel, představuje tradici i současný stav výzkumu osobnosti T. G. Masaryka, jeho života a díla v kontextu politických, sociálních či náboženských dějin druhé poloviny 19. a 20. století, a zároveň obsahuje důležité odkazy pro případné zájemce o tuto problematiku.

 

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Recepce antické kultury v databázích

7.4.2021

Jan Bažant, Daniela Čadková, Eliška Poláčková, Alena Sarkissian, Marta Vaculínová (Filosofický ústav)

Olympos není jen mytické sídlo řeckých bohů, ale také souhrnný název tří obrazově-textových databází, které vytvořilo oddělení antické kultury a její recepce FLÚ AV ČR, v. v. i., jako nástroje k evidenci, popisu a zkoumání recepce antiky v české kultuře. Jeho součástí jsou databáze Antika v nápisné kultuře českých zemí, Inscenace antického dramatu v českých zemích a Antická inspirace ve výtvarném umění.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


The Czech Historical Review

2.3.2021

Jaroslav Pánek (Historický ústav)

The Czech Historical Review is an example of a scientific periodical, which has always had the ambition to play a coordinating role in the historical sciences in the Czech lands. Thanks to the exceptional personalities who stood at its birth in 1895 (Jaroslav Goll and Antonín Rezek, later Josef Pekař) and in 1990 at its rebirth (František Šmahel), the acronym “ČČH” has become a good brand. The journal withstood the difficulties brought about by the changing political situation and sometimes the unsatisfactory financial possibilities of the publisher. It closed twice under the pressure of dictatorship – first the Nazi (1941), then the Communist (1950/1951) – and in the period of obligatory Marxist-Leninist ideology it experienced (under the name The Czechoslovak Historical Review, 1953–1989) a deep decline in which the results of standard scientific work were difficult to push through next to the dogmatically conceived texts. The rising from the ashes in the 1990s proved that The Czech Historical Review has its place in Czech and international historiography and that its service to the field is both possible and necessary.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Český časopis historický

23.10.2020

Jaroslav Pánek (Historický ústav)

Český časopis historický je ukázkou vědeckého periodika, které mělo vždy ambici sehrávat koordinační úlohu v historických vědách. Díky výjimečným osobnostem, které stály roku 1895 u jeho zrodu (Jaroslav Goll a Antonín Rezek) a v roce 1990 u jeho znovuzrození (František Šmahel), se zkratka ČČH stala dobrou značkou. Časopis vzdoroval těžkostem, které přinášela měnící se politická situace a občas i neuspokojivé finanční možnosti vydavatele. Dvakrát zanikl pod tlakem diktatury – nejprve nacistické (1941), potom komunistické (1950/1951) – a v období obligatorní marxisticko-leninské ideologie zažil (pod názvem Československý časopis historický, 1953–1989) hluboký propad, v němž se výsledky standardní vědecké práce obtížně prosazovaly vedle dogmaticky pojatých textů. Povstání z popela v devadesátých letech 20. století prokázalo, že v české i mezinárodní historiografii má ČČH své místo a že jeho služba oboru je možná a zároveň nezbytná.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


History of Everyday Life Database

17.9.2020

Milan Hlavačka, Vojtěch Kessler, David Smrček (Historický ústav)

The History of Everyday Life Database is one of the outcomes of an international research project involving the Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien and the Institute of History of the Czech Academy of Sciences. One of the objectives of this project is to create a documentary collection of old memories, family chronicles, diaries and other biographical recollections. Today, this collection represents valuable testimony to the lives of ordinary people in periods gone by. It contains over four hundred biographical records of various sizes, now digitised and catalogued. All data is freely available at the online database biblio.hiu.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Slovanský jazykový atlas

23.6.2020

Petra Přadková (Ústav pro jazyk český)

Nadnárodní atlasy jsou důkazem, že v areálové lingvistice lze překročit hranice jednotlivých národních jazyků. Patří k nim i významné atlasy, na jejichž tvorbě mají velký podíl čeští dialektologové – již ukončený Karpatský jazykový atlas (Obščekarpatskij dialektologičeskij atlas, 1987–2003) i stále probíhající multinárodní projekty Evropský jazykový atlas (Atlas linguarum Europae)a Slovanský jazykový atlas (Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas), jehož poslední svazek nedávno vydalo Nakladatelství Academia.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Databáze dějin všedního dne

5.3.2020

Milan Hlavačka, Vojtěch Kessler, David Smrček (Historický ústav)

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědecko-výzkumného projektu, na kterém se podílí Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien a Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes představuje tato sbírka cenné svědectví o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než čtyři stovky životopisných záznamů různého obsahu, v současné době digitalizovaných a katalogizovaných. Všechna data jsou volně dostupná v rámci online databáze biblio.hiu.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF).