Sto let IAGA a studium magnetického pole Země
15.8.2019
Eduard Petrovský, Mioara Mandea, Pavel Hejda (Geofyzikální ústav)
Mezinárodní asociace pro geomagnetismus a aeronomii (IAGA) je jednou z osmi asociací sdružených v Mezinárodní unii pro geodézii a geofyziku (IUGG). Výzkum prováděný v rámci IAGA se zaměřuje na magnetické a elektrické vlastnosti zemského jádra, pláště a kůry, střední a svrchní atmosféry, ionosféry a magnetosféry, jakož i Slunce, slunečního větru, dalších planet a meziplanetárních těles. Po poválečných diskusích v roce 1918 v Londýně a Paříži byla v Bruselu 28. 7. 1919 založena IUGG, jejíž součástí byla i sekce D – Zemský magnetismus a elektřina, později přejmenována na IAGA.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Centre for Medieval Studies
4.7.2019
Mgr. Robert Novotný, Ph.D., Pavel Soukup, Ph.D., Mgr. Václav Žůrek, Ph.D. (Filosofický ústav – Centrum medievistických studií)
The Centre for Medieval Studies was founded in 1998 as a joint body of the Academy of Sciences of the Czech Republic and Charles University. It was tasked with providing a platform for cooperation in advanced research and post-graduate studies between the two founding institutions in fields dealing with the Middle Ages – especially in areas transgressing the boundaries of traditional disciplines – and gaining the necessary contact with international research. Today, the CMS is engaged in fundamental research as part of grant projects in medieval studies, and organizes events to support the scientific education of doctoral candidates.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Meziválečná ruská emigrace a SLÚ
26.2.2019
PhDr. Dana Hašková (Slovanský ústav)
Po revoluci v r. 1917 utíkaly před bolševiky z Ruska na Západ tisíce lidí. Mezi zeměmi, které těmto emigrantům pomáhaly, zaujímala Československá republika zvláštní místo. V r. 1921 vláda schválila tzv. Ruskou pomocnou akci, která probíhala až do r. 1936. Emigranti přijížděli do ČSR dokončit studia, pokračovat ve vědeckých a pedagogických pracích, zakládali zde ruská a ukrajinská školní zařízení různých stupňů.
Když v r. 1928 zahájil Slovanský ústav fakticky svoji činnost, spojila s ním svůj další vědecký život i řada významných ruských i ukrajinských vědců a profesorů, kteří se v něm nadále věnovali odborné činnosti. Všichni tito členové Slovanského ústavu z řad emigrace v Československu buď strávili alespoň část svého života, nebo ho často navštěvovali a pořádali zde přednášky. Kromě toho byli mezi zahraničními členy ústavu další emigranti, kteří však trvale žili jinde v zahraničí. Do začátku druhé světové války se tak členy ústavu stalo celkem 54 vědců z řad ruské a ukrajinské emigrace.
Od r. 1993 probíhá ve Slovanském ústavu výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Výsledkem práce badatelů se během následujících let staly nejen publikace různého druhu, které významně přispěly k rozvoji výzkumu daného oboru v České republice, ale i výstavy určené široké veřejnosti. Emigranti se podíleli na rozvoji naší vědy, kultury a umění, podíleli se na významných stavbách, dosahovali sportovních úspěchů. Slovanský ústav se tak již téměř tři desetiletí snaží alespoň částečně připomínat jejich zásluhy a vytvořit solidní materiálovou základnu pro další výzkumy.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Rukopisy královédvorský a zelenohorský
15.11.2018
PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen nedořešenou záhadu, ale v době mezi nálezem roku 1817 a kritikou ze strany T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků roku 1886 to byla také nejvydávanější, nejhájenější a nejpřekládanější česká literární díla. Mystifikace, včetně těch historizujících, tvoří navíc dodnes jeden z příznačných, i v přítomné době pozoruhodných jevů moderní české kultury. Jak se s Rukopisy v průběhu dvou staletí česká společnost vyrovnávala a jak jsou v ní přítomny dnes? Představují ryze českou historickou epizodu, anebo měly evropské protějšky? A pokud ano, jaké byly jejich osudy?
Publikace ke stažení zde (PDF).
Centrum medievistických studií
31.8.2018
Václav Žůrek, Pavel Soukup, Robert Novotný (Filosofický ústav)
Centrum medievistických studií bylo založeno roku 1998 jako společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Pracoviště dostalo za úkol poskytovat platformu pro spolupráci obou zakladatelských institucí při pokročilém výzkumu a postgraduálním studiu v oboru věd o středověku, a to zejména v oblastech překračujících meze tradičně zavedených disciplín a za nezbytného kontaktu s mezinárodním bádáním. Dnes se Centrum věnuje základnímu výzkumu v rámci řešení grantových projektů z oboru středověkých studií a současně organizuje akce na podporu vědecké výchovy doktorandů.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách
25.10.2017
Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách tvoří podstatnou a nedílnou část českého písemnictví, kultury a vzdělanosti. Zároveň je také součástí širokého proudu slovanského písemnictví, které se rozvinulo zejména u jižních a východních Slovanů. V předložené publikaci přehledným způsobem představujeme především výsledky literární činnosti, které vycházely z cyrilometodějského díla na Velké Moravě a které byly, jako jeho pokračování, součástí kultury středověkých Čech.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je jediným akademickým pracovištěm v České republice, které se představenou problematikou zabývá jak ve velmi širokém tematickém záběru, tak různým způsobem zpracování (lexikografické práce, činnost ediční, vědecké studie a monografie). Představenou publikaci připravili členové oddělení paleoslovenistiky a byzantologie (František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná).
Publikace ke stažení zde (PDF)
Všední život papežských nunciů u rudolfínského dvora
26.9.2017
Nunciové byli diplomaté zastupující papeže jako suverénního panovníka papežského státu, ale také jako hlavu katolické církve. Aby bylo jejich poslání jednodušší, byli pro své úkoly v cílové zemi vybaveni zpravidla poměrně širokými právními a náboženskými kompetencemi, tzv. fakultami, které dostávali před svým odjezdem. Každý z nich tak měl pravomoc přijímat a vyžadovat opatření pro zachovávání církevní disciplíny a církevních zákonů, konat vizitace v diecézích, na farách a v klášterech, vyšetřovat a trestat provinilce proti církevním předpisům, udělovat absoluce, dispenzy a odpustky, vydávat výnosy v oblasti trestního a civilního soudnictví, udělovat nižší beneficia nebo povolovat konzumaci jídel zakázaných v postní době.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Českoslovenští komunisté a jejich strana
28.8.2017
Komunistická strana Československa ovlivňovala vývoj v naší zemi a život jejích obyvatel zásadním způsobem po dobu delší než 40 let. Přesto dodnes nebyly vydány ani v češtině, ani ve slovenštině vědecky zpracované dějiny této strany. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., který vznikl po pádu komunistického režimu, se studiu dějin KSČ a její vlády soustavně a dlouhodobě věnuje. Výsledkem jeho činnosti je řada řešených výzkumných projektů, stovky odborných studií a desítky vědeckých publikací. V současné době připravuje s Nakladatelstvím Academia k vydání souhrnný přehled dějin KSČ.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Institute of History, CAS
6.6.2017
This brochure presents Institute of History of the Czech Academy of Sciences, v. v. i., one of the 54 public scientific institutions that comprise the CAS. This Prague-based non-university institute with branches in Brno, České Budějovice and Rome has existed nearly a century now – its foundation and activity precede not only today’s Academy, but also the Czechoslovak Academy of Sciences (founded in 1952). The institute originally founded in order to carry out research into historical sciences changed its name, organisational structure, research focus and publication activity in the course of the 20th century. It came into existence as an independent institution supported by the state shortly after the birth of Czechoslovakia, and although it was exposed to strong political pressures in the 1950s–1980s, it gradually acquired a central position in its discipline, became one of the pillars of the organisation of historical sciences in the Czech lands and fundamentally influenced the construction of their infrastructure.
Publikace ke stažení zde (PDF)
prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr. h. c. (Historický ústav)
11.5.2017
Předkládaná brožura přináší nástin vývoje Historického ústavu AV ČR od jeho založení v roce 1921 do současnosti, se zvláštním zaměřením na období 1990–2017. Text sleduje proměny od původního ústavu, zaměřeného na přípravu kritických edic pramenů, do podoby univerzálně pojatého centra pro výzkum českých, československých a obecných dějin. Hodnotí výsledky činnosti této neuniverzitní veřejné výzkumné instituce ve zpracování dějin středověku, raného novověku, 19. a 20. století, teritoriálních studií, historické geografie a kartografie, jako servisního pracoviště oboru (bibliografie, oborové časopisy, databáze) a jako reprezentanta české historiografie v evropské badatelské síti a na světových kongresech.
Publikace ke stažení zde (PDF)