|
|
Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.
Těšíme se na Vaše náměty. |
|
|
Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.
Těšíme se na Vaše náměty.
|
|
|
Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku… Těšíme se na Vaše náměty.
|
Meziválečná ruská emigrace a SLÚ
26.2.2019
PhDr. Dana Hašková (Slovanský ústav)
Po revoluci v r. 1917 utíkaly před bolševiky z Ruska na Západ tisíce lidí. Mezi zeměmi, které těmto emigrantům pomáhaly, zaujímala Československá republika zvláštní místo. V r. 1921 vláda schválila tzv. Ruskou pomocnou akci, která probíhala až do r. 1936. Emigranti přijížděli do ČSR dokončit studia, pokračovat ve vědeckých a pedagogických pracích, zakládali zde ruská a ukrajinská školní zařízení různých stupňů.
Když v r. 1928 zahájil Slovanský ústav fakticky svoji činnost, spojila s ním svůj další vědecký život i řada významných ruských i ukrajinských vědců a profesorů, kteří se v něm nadále věnovali odborné činnosti. Všichni tito členové Slovanského ústavu z řad emigrace v Československu buď strávili alespoň část svého života, nebo ho často navštěvovali a pořádali zde přednášky. Kromě toho byli mezi zahraničními členy ústavu další emigranti, kteří však trvale žili jinde v zahraničí. Do začátku druhé světové války se tak členy ústavu stalo celkem 54 vědců z řad ruské a ukrajinské emigrace.
Od r. 1993 probíhá ve Slovanském ústavu výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Výsledkem práce badatelů se během následujících let staly nejen publikace různého druhu, které významně přispěly k rozvoji výzkumu daného oboru v České republice, ale i výstavy určené široké veřejnosti. Emigranti se podíleli na rozvoji naší vědy, kultury a umění, podíleli se na významných stavbách, dosahovali sportovních úspěchů. Slovanský ústav se tak již téměř tři desetiletí snaží alespoň částečně připomínat jejich zásluhy a vytvořit solidní materiálovou základnu pro další výzkumy.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Rukopisy královédvorský a zelenohorský
15.11.2018
PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)
Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen nedořešenou záhadu, ale v době mezi nálezem roku 1817 a kritikou ze strany T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků roku 1886 to byla také nejvydávanější, nejhájenější a nejpřekládanější česká literární díla. Mystifikace, včetně těch historizujících, tvoří navíc dodnes jeden z příznačných, i v přítomné době pozoruhodných jevů moderní české kultury. Jak se s Rukopisy v průběhu dvou staletí česká společnost vyrovnávala a jak jsou v ní přítomny dnes? Představují ryze českou historickou epizodu, anebo měly evropské protějšky? A pokud ano, jaké byly jejich osudy?
Publikace ke stažení zde (PDF).
Centrum medievistických studií
31.8.2018
Václav Žůrek, Pavel Soukup, Robert Novotný (Filosofický ústav)
Centrum medievistických studií bylo založeno roku 1998 jako společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Pracoviště dostalo za úkol poskytovat platformu pro spolupráci obou zakladatelských institucí při pokročilém výzkumu a postgraduálním studiu v oboru věd o středověku, a to zejména v oblastech překračujících meze tradičně zavedených disciplín a za nezbytného kontaktu s mezinárodním bádáním. Dnes se Centrum věnuje základnímu výzkumu v rámci řešení grantových projektů z oboru středověkých studií a současně organizuje akce na podporu vědecké výchovy doktorandů.
Publikace ke stažení zde (PDF).
Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách
25.10.2017
Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách tvoří podstatnou a nedílnou část českého písemnictví, kultury a vzdělanosti. Zároveň je také součástí širokého proudu slovanského písemnictví, které se rozvinulo zejména u jižních a východních Slovanů. V předložené publikaci přehledným způsobem představujeme především výsledky literární činnosti, které vycházely z cyrilometodějského díla na Velké Moravě a které byly, jako jeho pokračování, součástí kultury středověkých Čech.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., je jediným akademickým pracovištěm v České republice, které se představenou problematikou zabývá jak ve velmi širokém tematickém záběru, tak různým způsobem zpracování (lexikografické práce, činnost ediční, vědecké studie a monografie). Představenou publikaci připravili členové oddělení paleoslovenistiky a byzantologie (František Čajka, Martina Čechová, Václav Čermák, Martina Chromá, Vladislav Knoll, Václav Konzal, Petra Melichar, Štefan Pilát a Kateřina Spurná).
Publikace ke stažení zde (PDF)
Všední život papežských nunciů u rudolfínského dvora
26.9.2017
Nunciové byli diplomaté zastupující papeže jako suverénního panovníka papežského státu, ale také jako hlavu katolické církve. Aby bylo jejich poslání jednodušší, byli pro své úkoly v cílové zemi vybaveni zpravidla poměrně širokými právními a náboženskými kompetencemi, tzv. fakultami, které dostávali před svým odjezdem. Každý z nich tak měl pravomoc přijímat a vyžadovat opatření pro zachovávání církevní disciplíny a církevních zákonů, konat vizitace v diecézích, na farách a v klášterech, vyšetřovat a trestat provinilce proti církevním předpisům, udělovat absoluce, dispenzy a odpustky, vydávat výnosy v oblasti trestního a civilního soudnictví, udělovat nižší beneficia nebo povolovat konzumaci jídel zakázaných v postní době.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Českoslovenští komunisté a jejich strana
28.8.2017
Komunistická strana Československa ovlivňovala vývoj v naší zemi a život jejích obyvatel zásadním způsobem po dobu delší než 40 let. Přesto dodnes nebyly vydány ani v češtině, ani ve slovenštině vědecky zpracované dějiny této strany. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., který vznikl po pádu komunistického režimu, se studiu dějin KSČ a její vlády soustavně a dlouhodobě věnuje. Výsledkem jeho činnosti je řada řešených výzkumných projektů, stovky odborných studií a desítky vědeckých publikací. V současné době připravuje s Nakladatelstvím Academia k vydání souhrnný přehled dějin KSČ.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Institute of History, CAS
6.6.2017
This brochure presents Institute of History of the Czech Academy of Sciences, v. v. i., one of the 54 public scientific institutions that comprise the CAS. This Prague-based non-university institute with branches in Brno, České Budějovice and Rome has existed nearly a century now – its foundation and activity precede not only today’s Academy, but also the Czechoslovak Academy of Sciences (founded in 1952). The institute originally founded in order to carry out research into historical sciences changed its name, organisational structure, research focus and publication activity in the course of the 20th century. It came into existence as an independent institution supported by the state shortly after the birth of Czechoslovakia, and although it was exposed to strong political pressures in the 1950s–1980s, it gradually acquired a central position in its discipline, became one of the pillars of the organisation of historical sciences in the Czech lands and fundamentally influenced the construction of their infrastructure.
Publikace ke stažení zde (PDF)
prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., dr. h. c. (Historický ústav)
11.5.2017
Předkládaná brožura přináší nástin vývoje Historického ústavu AV ČR od jeho založení v roce 1921 do současnosti, se zvláštním zaměřením na období 1990–2017. Text sleduje proměny od původního ústavu, zaměřeného na přípravu kritických edic pramenů, do podoby univerzálně pojatého centra pro výzkum českých, československých a obecných dějin. Hodnotí výsledky činnosti této neuniverzitní veřejné výzkumné instituce ve zpracování dějin středověku, raného novověku, 19. a 20. století, teritoriálních studií, historické geografie a kartografie, jako servisního pracoviště oboru (bibliografie, oborové časopisy, databáze) a jako reprezentanta české historiografie v evropské badatelské síti a na světových kongresech.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Pamětní místa na komunistický režim
25.4.2017
Pamětní místa spoluvytvářejí kolektivní historickou paměť a představují její autentický otisk. Odrážejí různorodost svých iniciátorů i rozmanitost jejich intencionálního odkazu k minulosti; zrcadlí nejen minulost, ale i přítomnost, resp. dobu svého vzniku. Nesou symbolické obsahy, jejichž všestranná analýza dovoluje konstituovat obraz, jak je minulost společností reflektována. Sešit prezentuje charakteristické ukázky pamětních míst na komunistický režim dokumentovaných Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., v rámci širšího výzkumu.
Publikace ke stažení zde (PDF)
Biografický slovník českých zemí
30.3.2017
Moderní národy v Evropě i mimo ni si v průběhu dějin vytvořily velké národní biografické encyklopedie, přinášející základní informace o osobnostech svých kulturních elit. V českých zemích srovnatelné dílo vzniká v posledních dvou desetiletích jako velká kolektivní práce dnes už mnoha desítek autorů, a to jak z akademických a vysokoškolských pracovišť, muzeí a archivů, tak i zájemců z řad široké veřejnosti. Vydávání Biografického slovníku českých zemí patří k hlavním úkolům Historického ústavu, v jehož rámci jej zpracovává samostatné oddělení biografických studií.
Publikace ke stažení zde (PDF)