Kontakty:


Středisko společných činností

Akademie věd ČR, v. v. i.
Nakladatelství Academia
Vodičkova 40
110 00 Praha 1

 

Odpovědná redaktorka edice:

Petra Královcová

tel. 221 403 832

e-mail: kralovcova@academia.cz

 

Facebook 

Pokyny pro autory (.pdf)


veda kolem nas - co to je

 

Co je čas? A co diskriminace na pracovišti? Čím se zabývá bioetika? Odpověď na tyto a řadu dalších otázek najdou čtenáři v řadě Co to je… představující jednotlivé vědní obory, metody a pojmy.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - osobnosti

 

Řada Osobnosti seznamuje čtenáře s velikány české vědy, badateli, kteří se zapsali do historie, a to mnohdy v celosvětovém měřítku.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - objevy

Objevy učiněné českými vědci jsou někdy známější ve světě než doma. Tato řada se pokouší to napravit. Čtenáři díky ní nahlédnou do nanosvěta, zjistí, jak je možné najít jedinou molekulu mezi miliony jiných či se seznámí s vláknovými lasery.

Těšíme se na Vaše náměty.

veda kolem nas - vyzvy a otazky

 

Výzvy a otázky seznamují čtenáře s aktuálními výzkumnými problémy i infrastrukturami vytvářenými k jejich řešení. Jak vědci detekují elektromagnetické pole živých buněk? Jaké další výzvy stojí před týmy českých vědců?

Těšíme se na Vaše náměty.

 


veda kolem nas - prostory spolecne pameti

 

Prostory společné paměti bádají ve vědách historických a sledují stále aktuální poselství minulosti. První svazek se zabývá historickou krajinou a tím, co po ní zůstalo.

Těšíme se na Vaše náměty.

 


slide-iria.jpg

 

Pro všední den je řada zaměřená na přítomnost vědeckých aplikací v každodenním životě. Ať už jde o stále se zdokonalující metody léčby či o všudypřítomné technologie, o jakých se nám před pár lety ani nesnilo, výsledky vědeckého výzkumu (často nevědomky) využíváme doslova na každém kroku…

Těšíme se na Vaše náměty.

 

 

History of Everyday Life Database

17.9.2020

Milan Hlavačka, Vojtěch Kessler, David Smrček (Historický ústav)

The History of Everyday Life Database is one of the outcomes of an international research project involving the Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien and the Institute of History of the Czech Academy of Sciences. One of the objectives of this project is to create a documentary collection of old memories, family chronicles, diaries and other biographical recollections. Today, this collection represents valuable testimony to the lives of ordinary people in periods gone by. It contains over four hundred biographical records of various sizes, now digitised and catalogued. All data is freely available at the online database biblio.hiu.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Slovanský jazykový atlas

23.6.2020

Petra Přadková (Ústav pro jazyk český)

Nadnárodní atlasy jsou důkazem, že v areálové lingvistice lze překročit hranice jednotlivých národních jazyků. Patří k nim i významné atlasy, na jejichž tvorbě mají velký podíl čeští dialektologové – již ukončený Karpatský jazykový atlas (Obščekarpatskij dialektologičeskij atlas, 1987–2003) i stále probíhající multinárodní projekty Evropský jazykový atlas (Atlas linguarum Europae)a Slovanský jazykový atlas (Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas), jehož poslední svazek nedávno vydalo Nakladatelství Academia.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Databáze dějin všedního dne

5.3.2020

Milan Hlavačka, Vojtěch Kessler, David Smrček (Historický ústav)

Databáze dějin všedního dne je jedním z výstupů dlouhodobého mezinárodního vědecko-výzkumného projektu, na kterém se podílí Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien a Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Jedním z cílů tohoto projektu je vytvoření dokumentační sbírky starých pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Již dnes představuje tato sbírka cenné svědectví o životě prostých lidí v dřívějších dobách. Obsahuje více než čtyři stovky životopisných záznamů různého obsahu, v současné době digitalizovaných a katalogizovaných. Všechna data jsou volně dostupná v rámci online databáze biblio.hiu.cas.cz.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Vyhlazovací tábor Kulmhof/Chełmno a jeho české oběti

4.2.2020

Jiří Padevět (Středisko společných činností)

Vyhlazovací tábor Kulmhof/Chełmno, na rozdíl od známých táborů Auschwitz, Mauthausen, Buchenwald, Gross-Rosen a stovek dalších, nepatřil do soustavy koncentračních táborů SS. Dokonce nepatřil ani k táborům operace Reinhard, zřízeným jen a pouze k okamžitému vraždění lidí, které nebyly ničím jiným než pouze peklem s miliony mrtvých (ve třech táborech operace Reinhard, tedy v táborech Treblinka, Sobibor a Belzec, bylo zavražděno více lidí, než v celém komplexu Auschwitz). Příběh tábora Kulmhof/Chełmno není děsivý a varovný jenom počtem zavražděných, ale i tím, že byl výsledkem lokálního rozhodnutí. Důsledkem panství nacismu, který i subalterním úředníkům ponechával při vraždění volnou ruku.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Archiv Jana Patočky

24.9.2019

Jan Vít, Dana Léwová (Filosofický ústav)

V den úmrtí filosofa Jana Patočky (1907–1977), v té době mluvčího Charty 77, odvezli nejvěrnější posluchači jeho přednášek a neoficiálních bytových seminářů z filosofova bytu veškerou písemnou pozůstalost, aby snad nepadla nenávratně do rukou Státní bezpečnosti. Toho dne symbolicky vznikl Archiv Jana Patočky.
Ukrytá pozůstalost byla v následujících letech postupně zpracovávána, uspořádávána a samizdatově vydávána. Celý archivní korpus, soustřeďovaný v letech 1977–1989 jako významná součást neoficiální disentní produkce, spolu s doprovodnými edičními a badatelskými aktivitami, se stal základem dnešního Archivu Jana Patočky, založeného při Filosofickém ústavu ČSAV 1. ledna 1990 a působícího v rámci Akademie věd České republiky do dnešních dnů. Brožura čtenáře seznamuje nejen s jeho historií, ale i digitální a virtuální přítomností a budoucností.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Sto let IAGA a studium magnetického pole Země

15.8.2019

Eduard Petrovský, Mioara Mandea, Pavel Hejda (Geofyzikální ústav)

Mezinárodní asociace pro geomagnetismus a aeronomii (IAGA) je jednou z osmi asociací sdružených v Mezinárodní unii pro geodézii a geofyziku (IUGG). Výzkum prováděný v rámci IAGA se zaměřuje na magnetické a elektrické vlastnosti zemského jádra, pláště a kůry, střední a svrchní atmosféry, ionosféry a magnetosféry, jakož i Slunce, slunečního větru, dalších planet a meziplanetárních těles. Po poválečných diskusích v roce 1918 v Londýně a Paříži byla v Bruselu 28. 7. 1919 založena IUGG, jejíž součástí byla i sekce D – Zemský magnetismus a elektřina, později přejmenována na IAGA.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Centre for Medieval Studies

4.7.2019

Mgr. Robert Novotný, Ph.D., Pavel Soukup, Ph.D., Mgr. Václav Žůrek, Ph.D. (Filosofický ústav – Centrum medievistických studií)

The Centre for Medieval Studies was founded in 1998 as a joint body of the Academy of Sciences of the Czech Republic and Charles University. It was tasked with providing a platform for cooperation in advanced research and post-graduate studies between the two founding institutions in fields dealing with the Middle Ages – especially in areas transgressing the boundaries of traditional disciplines – and gaining the necessary contact with international research. Today, the CMS is engaged in fundamental research as part of grant projects in medieval studies, and organizes events to support the scientific education of doctoral candidates.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Meziválečná ruská emigrace a SLÚ

26.2.2019

PhDr. Dana Hašková (Slovanský ústav)

Po revoluci v r. 1917 utíkaly před bolševiky z Ruska na Západ tisíce lidí. Mezi zeměmi, které těmto emigrantům pomáhaly, zaujímala Československá republika zvláštní místo. V r. 1921 vláda schválila tzv. Ruskou pomocnou akci, která probíhala až do r. 1936. Emigranti přijížděli do ČSR dokončit studia, pokračovat ve vědeckých a pedagogických pracích, zakládali zde ruská a ukrajinská školní zařízení různých stupňů.
Když v r. 1928 zahájil Slovanský ústav fakticky svoji činnost, spojila s ním svůj další vědecký život i řada významných ruských i ukrajinských vědců a profesorů, kteří se v něm nadále věnovali odborné činnosti. Všichni tito členové Slovanského ústavu z řad emigrace v Československu buď strávili alespoň část svého života, nebo ho často navštěvovali a pořádali zde přednášky. Kromě toho byli mezi zahraničními členy ústavu další emigranti, kteří však trvale žili jinde v zahraničí. Do začátku druhé světové války se tak členy ústavu stalo celkem 54 vědců z řad ruské a ukrajinské emigrace.
Od r. 1993 probíhá ve Slovanském ústavu výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu, zaměřený na informační, historické, literární a vědecké badatelské aspekty emigrantologie. Výsledkem práce badatelů se během následujících let staly nejen publikace různého druhu, které významně přispěly k rozvoji výzkumu daného oboru v České republice, ale i výstavy určené široké veřejnosti. Emigranti se podíleli na rozvoji naší vědy, kultury a umění, podíleli se na významných stavbách, dosahovali sportovních úspěchů. Slovanský ústav se tak již téměř tři desetiletí snaží alespoň částečně připomínat jejich zásluhy a vytvořit solidní materiálovou základnu pro další výzkumy.

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Rukopisy královédvorský a zelenohorský

15.11.2018

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu)

Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen nedořešenou záhadu, ale v době mezi nálezem roku 1817 a kritikou ze strany T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků roku 1886 to byla také nejvydávanější, nejhájenější a nejpřekládanější česká literární díla. Mystifikace, včetně těch historizujících, tvoří navíc dodnes jeden z příznačných, i v přítomné době pozoruhodných jevů moderní české kultury. Jak se s Rukopisy v průběhu dvou staletí česká společnost vyrovnávala a jak jsou v ní přítomny dnes? Představují ryze českou historickou epizodu, anebo měly evropské protějšky? A pokud ano, jaké byly jejich osudy?

Publikace ke stažení zde (PDF).

 


Centrum medievistických studií

31.8.2018

Václav Žůrek, Pavel Soukup, Robert Novotný (Filosofický ústav)

Centrum medievistických studií bylo založeno roku 1998 jako společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Pracoviště dostalo za úkol poskytovat platformu pro spolupráci obou zakladatelských institucí při pokročilém výzkumu a postgraduálním studiu v oboru věd o středověku, a to zejména v oblastech překračujících meze tradičně zavedených disciplín a za nezbytného kontaktu s mezinárodním bádáním. Dnes se Centrum věnuje základnímu výzkumu v rámci řešení grantových projektů z oboru středověkých studií a současně organizuje akce na podporu vědecké výchovy doktorandů.

Publikace ke stažení zde (PDF).